Snílek a Dobruška

Za osmero loukami a osmero poli zafoukal jemný větřík. Ve slunci se na větrném závoji zatřpytil malý padáček pampelišky. Na padáčku viselo semínko. Kdyby se člověk podíval blíž, zjistil by, že to není semínko, ale malé miminko.

O spoustu mávnutí motýlích křídel dál se v zářivě bílé lilii narodilo semínko. Zrálo a zrálo, převlékalo si zelené šatičky za hnědé a potom z lilie vypadlo. Letělo vzduchem, až nakonec dopadlo na zem. Byla mu zima, a tak se zavrtalo do země, aby se zahřálo a nefoukalo na něj. V hlíně bylo teplíčko a semínku se začaly klížit oči. Zívlo, vytáhlo hedvábný polštářek a usnulo.

Details