http://www.mamypromamy.blogspot.com/

Projekt Mámy pro mámy vznikl v občanském sdružení  NEDOKLUBKO os z potřeby nás všech, kteří cítíme, že předčasné narození je pro rodinu i miminko obrovskou zátěží a sebelepší lékařská péče nedokáže zmírnit všechny jeho dopady na psychiku a vztahy v rodině. Každým rokem se v České republice narodí téměř osm tisíc miminek dříve, než by mělo a musí často několik prvních týdnů  i měsíců svého života prožít v inkubátoru. Pro rodiče jsou první týdny velice psychicky náročné. Především maminka trpí pocity  beznaděje,  selhání, bezmoci, sebeobviňováním, strachu radovat se z narození miminka. V tento čas se i zdánlivě malá pomoc, může stát v srdci obdarovaného pomocí nezměrnou a projev pochopení a empatie dokáže  nesmírně povzbudit a potěšit. Každý z nás má tuto zázračnou schopnost – udělat lidi okolo sebe šťastnějšími…

Videospot k projektu Mámy pro mámy

…toto je hlavní myšlenkou našeho svépomocného projektu: malými, vlastnoručně vyrobenými dárky potěší  maminky (babičky, děti – kdokoliv, ochotný pomáhat) „zvenku“ ty maminky, které zůstávají v nemocnicích s prázdnou náručí a vyděšeným srdcem.

Dárečky pro maminky v nemocnicích

Od svého začátku, ledna  2010, se setkala tato forma pomoci s velkou vlnou přijetí a pochopení. V současné chvíli se zapojilo již několik desítek subjektů od nemocnic, mateřských center, pečovatelských domů, školek a škol až po jednotlivé maminky a babičky. Předali jsme společně v nemocnicích, již stovky malých dárečků a věříme, že i další noví rodiče pocítí podporu prostřednictvím malých poselství….

Jak se zapojit do projektu, návody, nápady, fotky najdete na stránkách projektu www.mamypromamy.blogspot.com

Celý projekt je založený na dobrovolnictví. Děkujeme vám , Vaše pomoc je důležitá!

Tisková zpráva  ke stažení zde

Vzkaz ze stránek Nedoklubka, jako inspirace, povzbuzení a poděkování pro Vás všechny od jedné z „obdarovaných“ maminek:

msg: Milí přátelé malinkých žabiček a žabáčků, chtěla bych Vám moc poděkovat za krásný dárek, který jsem dostala v porodnici, když se nám 10.9.2010 v 16:35 narodila Andrejka. Rodili jsme akutně cís. řezem kvůli patol. KTG ve 32+1, por. váha 1890. Doktoři kolem chodili a nic mi neřekli, snad jen, že máme holčičku. Až večer přišel primář. Druhý den mi ani neřekli, že můžu jít za miminkem na JIRP. Byla jsem moc smutná, představovala jsem si příchod miminka na svět úplně jinak. Radost a štěstí vystřídal smutek a strach… Přítel byl nemocný a nemohl za mnou a já si tam připadala strašně sama. Místo tvorečka v košíčku jsem měla jen bolavou jizvu na břiše a bolest v srdci. Pak mi sestřička přinesla mimojiné nějaké brožurky o kojení atp. a k němu mi přidala i malinké nádherné srdíčko na špejličce. Bylo z projektu Mámy pro mámy a já si konečně připadala, že mi někdo tam u Vás rozumí. Že nejsem sama kdo má strach. Strašně jsem Vás obdivovala a byli jste mí hrdinové. Srdíčko mě po dobu, co jsme byli v nemocnici drželo nad vodou, a díky němu jsem chodila za naším šušínkem šťastná a veselá. Věděla jsem totiž, že budu stejně silná jako Vy, a tím Andrejce pomůžu nejvíc. Teď máme korig. necelých 6 týdnů a vážíme přes 5kg! Moc si vážím, toho co pro maminky nedonošeňátek děláte, bez Vás bych se utrápila, jste jako strážní andělé :o)

name: Lucie M.

.