Ríša

Richard, narozený 29+4, 1300 g

Náš příběh je vlastně na těchto stránkách obyčejný. Přesto si moc dobře pamatuju, jak jsem  v prvních týdnech života mého dítěte v nemocnici tyto příběhy hltala a nacházela v nich velkou útěchu a naději, že všechno bude v pořádku. Proto chci i já naším příběhem s dobrým koncem podpořit jiné maminky, které právě teď mají svá miminka v inkubátoru.

Details
Anicka_8

Aninka 29tt., 1260g

Jmenuji se Anička a narodila jsem v Českých Budějovicích dne 6. 7. 2003 v 11:55 hod., tedy za pět minut dvanáct, a to doslova. Na svět jsem přišla ve 29. týdnu těhotenství, tedy o 11 týdnů dříve, než bylo v plánu. V posledních týdnech před porodem se mi v mámině bříšku vůbec nedařilo. Maminčina děloha, do té doby můj bezpečný pelíšek, přestala růst, začala se stahovat, a mně se nedostávalo tolik živin a kyslíku, kolik bych potřebovala. Tři týdny se mnou maminka ležela na oddělení rizikových těhotenství a dostávala jednu infúzi za druhou. Léčba ale nezabírala. A to nedělní dopoledne, kdy jsem poprvé jukla na svět, rozhodl pan doktor na základě kontrolního ultrazvuku, že musím rychle ven, neboť mi začíná jít o život. Pamatuji si, jak byla maminka vyděšená, když jí asi o 30 minut později vezl sanitář na operační sál. Neměla ponětí, co se semnou bude po porodu dít a jaké jsou mé šance.

Po svém narození jsem vážila 1260 g a měřila 40 cm. V době, kdy mamince lékaři zašívali operační ránu, jsem už cestovala v převozním inkubátoru na JIP neonatologického oddělení. Hned za dveřmi operačního sálu jsem zahlédla vyděšeného pána, který, jak jsem zjistila později, byl můj tatínek. Ještě týž den se za mnou přišel na JIPku podívat, ale moc času jsme spolu nestrávili, protože páni doktoři a sestřičky měli okolo mě spoustu práce. Vyšetřovali mě skrz na skrz. Moc mě chválili, jak prý si vzhledem ke své nízké porodní váze dobře vedu. Jak se ale říká, nechval dne před večerem. V noci se můj zdravotní stav bohužel výrazně zhoršil. Začala jsem mít potíže s dýcháním a musela jsem být napojena na dýchací přístroj. Lékaři mě uspali, abych nabrala sílu a lépe se se svou nezralostí vypořádala. Maminka v té době ležela na JIP gynekologického oddělení. Od dětské ošetřující lékařky dostala informaci, že jsem dítě těžce nezralé, které muselo být pro dechové potíže napojeno na ventilátor. V dokumentaci stálo: IRDS, těžká nezralost, intersticiální emfyzém.

Maminka se za mnou přišla podívat v úterý dopoledne. Byla to pro ni náročná výprava. Byla velmi slabá, potila se, točila se jí hlava, rána po císařském řezu jí bolela a pálila, a hlavně vůbec nevěděla, zda se má na naše první setkání těšit, nebo se ho obávat. Nedokázala si ani trochu představit, jak vypadám. Když pak spatřila alarmující monitor, několik infúzí, spoustu katétrů a mezi tím vším maličké hubené opocené tělíčko, třesoucí se v rytmu dýchacího přístroje, …byl to pro ni obrovský šok. I navzdory tomu, že sama pracovala dva roky jako zdravotní sestřička na intenzivní péči, situaci nezvládla a omdlela.

Details
adamek_small

Příběh Adámka (29. týden těhotenství, 1280g)

NEJKRÁSNĚJŠÍ VÁNOČNÍ DÁREK

Moje první těhotenství nedopadlo dobře. Ve 25. týdnu těhotenství se nám narodila holčička, která zemřela několik dní po narození. Bylo to velmi nečekané a obrovský šok zažívala celá naše rodina. Proč se tak stalo, nikdo nevěděl, „zřejmě infekce“, říkali. Tak jsem chtěla rychle na všechno zapomenout a znovu otěhotnět, což se mi 3 měsíce po porodu podařilo. Druhé těhotenství trvalo stejnou dobu jako první a dopadlo přes veškerou péči stejně. Když se taková věc stane člověku jednou, oklepe se a jde dál, ale dvakrát odcházet z porodnice s prázdnou náručí, to už je „silné kafe“.

Chuť žít normální život a mít miminko však byla tak veliká, že jsme se s manželem rozhodli, že to zkusíme potřetí. Napotřetí se podařilo lékařům mé těhotenství prodloužit. V 25. tt už to vypadalo, že se mé tělo opět připravuje k porodu. Proto se lékaři rozhodli pro „cerclage“ děložního hrdla. Ležela jsem v nemocnici a všichni jsme počítali každý den, kdy bylo miminko ještě „uvnitř“, protože jsme věděli, že každý den je k dobru.

Details
miulas29tt kamilaV

Příběh Mikuláška narozeného ve 29. týdnu těhotenství

pozn. Nedoklubko – Mikulášek se narodil s předem indikovaným rozštěpem, je to však velmi veselé a spokojené dítě. Otěhotněla jsem zcela bez problémů v dubnu 2009. Na těhotenství jsem se připravovala podle zažitých doporučení také tím, že jsem brala 2 měsíce předtím kyselinu listovou jako prevenci rozštěpových vad. Doma jsme už měli skoro pětiletého zdravého…

Details