Příběh Pavlíka 31tt.

Dobrý den, jmenuji se Valerie Kovářová, je mi 31 let a bydlím v  Třebíči. Máme syna Pavla, narozeného předčasně v 31.tt

Obraz002
Když se ohlídnu zpět, sama před sebou smekám, že jsem to všechno psychicky vydržela, protože když to kdykoliv teď někomu vyprávím, tak nevěří.
Mé těhotenství už od začátku nebyl žádný med. V 7.tt  jsem začala s malým krvácet, takže hrozilo, že o malého s manželem přijdeme.

Strašně jsme si dítě přáli a po dvou neúspěšných těhotenstvích a problémech s čípkem jsme si říkali, že
tentokrát to musí vyjít. A malej to v bříšku ustál…

Vydržel a udržel se, musela jsem na sebe dávat pozor, ale zvládli jsme to. Od 28.tt  jsem byla hospitalizovaná v nemocnici. Malej
nepřibíral na váze a byl tím s váhou o 3-4 týdny pozadu. Nebyla dostatečně funkční placenta, málo plodové vody a diagnóza: těžká preeklampsie .

 

Details

Příběh Valérie 31tt.

Ahoj, povím Vám náš příběh o naší velké bojovnici. Když jsem začala chodit s přítelem ani ve snu by nás nenapadlo že by jsme mohli mít dítě. Už jen proto že jsme byli mladí a já dělala školu. Když jsem na začátku prosince 2012 nedostavila 14dní menstruace tak sem si udělala těhotenský test. Vyšel pozitivní…

Details
IMG_kacenka_

Kačenka 31.tt 1600g

Cesta k našemu vytouženému miminku byla dlouhá a vůbec ne snadná. Teď ale máme již pětiměsíční holčičku, Kačenku, a díky Bohu je v pořádku.

Po svatbě, na podzim roku 2007, jsme se rozhodli, že bychom si už také pořídili nějaký ten uzlíček. Už jsme si své užili, měli jsme bydlení, dobrou práci, tak co na svět nepřivést malého tvorečka? Pustili jsme se do toho s vervou. Měsíce, bohužel, utíkaly a já stále čekala na vytoužené dvě čárky na těhotenském testu. Všichni kolem mě těhotněly a rodily a my pořád nic. Nakonec začal kolotoč vyšetření. Na podzim roku 2009 jsem podstoupila i laparoskopii, při které ale nebylo nic zjištěno. Možná jsem se uvolnila psychicky a za tři měsíce po laparoskopii jsem zjistila, že jsem těhotná. Ve 14. týdnu jsem ale začala krvácet a po pár dnech v nemocnici jsem potratila. Provázel mě hrozný pocit, beznaděj, smutek….!

V té době už to také začalo skřípat mezi mnou a manželem. Ten, kdo se snaží dlouhou dobu o dítě, ví, o čem mluvím. Ale abych to nenatahovala.. Půl roku od potratu jsem znovu zjistila, že jsem těhotná. Radost z mé strany byla obrovská. O manželovi se totéž říci nedalo. Bylo mi to jedno, byla jsem rozhodnutá si dítě nechat. Říkala jsem si, že už nejsem nejmladší /31let/ a manžel ať si dělá, co chce. Nakonec se ale manžel umoudřil a začali jsme se tedy těšit společně.

Details

Předčasně narozená Eliška vs. donošená Adélka

Dobrý den,

po přečtení některých z příběhů jsem se rozhodla podělit se i já o ten svůj. Jsou vlastně dva, ale plynně na sebe navazují. Je to příběh mých dvou dcerek, z nichž jedna se narodila nedonošená, druhá sice donošená, ale těžce nemocná. Svým příběhem chci říct, že někdy mají donošené děti horší start do života než ty nedonošené.

Moje první těhotenství bylo vymodlené. Když mi bylo 24 let, našli mi lékaři na děloze velký myom a těhotenství prakticky vyloučili. Proto když jsem ve svých 27 letech prakticky spontánně otěhotněla, byla jsem v sedmém nebi. Téměř okamžitě jsem zůstala doma z práce pro rizikové těhotenství. Naštěstí vše probíhalo tak jak má a já mohla být doma. Až do 30. týdne bylo vše v pořádku, veškeré testy a vyšetření v normě. Na UZV ve 30. týdnu mi ale lékaři sdělili, že miminko je menší než by mělo, že je pozadu o 2-3 týdny a navíc stále otočené koncem pánevním. Poslali mě na monitor, ten byl ale v pořádku. Pak byl několik týdnů relativně klid, nic se nedělo a já si užívala těhotenství. Velký zvrat nastal 26.2.,přesně měsíc a den před termínem. Ten den nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo něco dít. Dala jsem si oběd a šla na běžnou těhotenskou prohlídku. Po vyšetření, které bylo v pořádku, si lékař vzal přístroj na kontrolu ozev miminka. A tu i já, laik jsem poznala, že něco není, jak má být. Srdíčko bilo, ale divně, nepravidelně. Pravidelné tepy střídali silnější, po nichž byla delší pauza. Doktor rozhodl, že musím okamžitě do nemocnice na monitor, a že si mě tam pravděpodobně nechají. V nemocnici mě však nemile překvapili. Poté, co ani za hodinu nenaměřili pořádný monitor, lékař přišel a poslal mě domů s tím, že na nemoci srdce tam nejsou zavedení a ať jedu druhý den do Hradce. Domů jsem šla v slzách a ještě cestou volala svému lékaři, jak jsem dopadla. Řekl mi, ať okamžitě přijdu k němu, že na mě počká a dá mi žádanku do krajské nemocnice. Zavolala jsem příteli a spolu s věcmi jsme jeli do Pardubic. Zde se jim podařilo naměřit monitor, udělali UZV a rozhodli, že miminko musí ven. Je moc malé, ozvy jsou nepravidelné, navíc je koncem pánevním a mám málo plodové vody. Také pokud bude mít miminko něco se srdíčkem, v bříšku mu nepomůžou. Ihned nechali připravit sál a v 18:43 se císařským řezem narodila Eliška s váhou 1990 g a délkou 44 cm.

Details