OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Matyášek narozený ve 24. týdnu těhotenství, s váhou 490 g

Bylo to již několikáté těhotenství. Ta předchozí jsem vždy samovolně potratila. Po druhém velkém potratu nám bylo doporučeno, abychom podstoupili genetické vyšetření v Českých Budějovicích. Díky výsledkům jsme se dozvěděli, že u nás nebyla nalezena žádná mutace genů, a tak jsme se pokoušeli dál otěhotnět přirozenou cestou. Po šesti neúspěšných měsících snažení jsme se rozhodli, že podstoupíme umělé oplodnění.

Objednali jsme se tedy na specializované pracoviště. Na první schůzce nám odebrali krev a vysvětlili nám, co nás bude v dohledné době čekat. Domluvili jsme se, kdy přijedu na první pokus. Ten jsem sice podstoupila, ale bez úspěchu. Při kontrole a přípravě na druhý pokus nám bylo řečeno, že není ten pravý čas a oplodnění jsme museli odložit na další měsíc. Nevzdali jsme to a zkoušeli jsme to dál i sami. Na kontrolu jsem měla přijet po menstruaci, která stále nepřicházela, a tak jsem si došla ke svému gynekologovi, který mi řekl, že jsem těhotná!

Mezi svátky jsem obdržela těhotenskou knížku a pan doktor mi vypočítal termín porodu, který připadal na 5.8.2011 a druhý na 7.8.2011. Modlila jsem se, aby bylo vše v pořádku. První tři měsíce, které jsou nejrizikovější, ale i dál po celou dobu jsem měla strach, aby se něco nestalo.

Do 23.tt jsem byla v pořádku.

Details
Adamek_

Adámek 24+2tt. 650g

Dobrý den milé maminky, ráda bych se s vámi podělila o náš příběh. S manželem jsme si přáli miminko. Otěhotněla jsem bez problémů a na potomka jsme se velmi těšili. Ze začátku těhotenství mi bylo hodně zle, ale gynekolog mě nechtěl nechat doma, protože těhotenství není nemoc, a tak jsem první trimestr chodila dále do práce. V lednu 2009 jsem požádala svého obvodního lékaře, zda by mi nevypsal neschopenku. Pracuji ve zdravotnictví a nechtěla jsem zůstávat v infekčním prostředí. Od 4. měsíce mi bylo lépe, nevolnosti ustaly, konečně mi začalo růst bříško a já jsem si těhotenství začala užívat. 17. února nám na 3D ultrazvuku řekli, že to bude chlapeček a vše je v naprostém pořádku. Měli jsme velkou radost.

Details
Marecek_3roky

Příběh Marečka narozeného ve 25. týdnu těhotenství

Tak tady je náš příběh. Poprvé, když jsem byla těhotná (po 2 letech snažení), jsme o miminko přišli ve 21. tt (spontánní potrat). Cítila jsem se prázdně a spěchala na další mimi…To se povedlo, po 6 měsících jsem byla těhotná znovu.Zdárně jsem překlenula 21. týden, zaregistrovala se do porodnice a říkala si, že už snad nic nehrozí. To jsem se spletla!

Details
holky_3roky

Příběh Terezky a Adélky narozených ve 26. týdnu těhotenství

Na první ultrazvuk jel manžel se mnou. Byl týden před vánocemi. Doktor jezdil sondou po mém bříšku. „Tak tady tluče miminku srdíčko“. „To se mi ulevilo, pane doktore, bála jsem se, aby tam nebyla dvě, máme totiž v rodině dvojčata“. Doktor nic neříkal a dál zkoumal sondou moje břicho – „ale ony jsou tam dvě, Lucinko!“ Otočil se na manžela – „taťka to přežil, to je dobře“. Brečela jsem a smála se zároveň, až mi sonda po břiše poskakovala.

Na Štědrý den dostaly babičky a dědeček fotečku svých budoucích vnoučátek se vzkazem, že se těší, až se s nimi v červenci uvidí osobně. Moje maminka už ten večer nepromluvila. Její bráškové – dvojčata – se narodili v 7 měsíci. V té době neměli šanci. Její babičce zemřely holčičky dvojčátka a její sestřenka dvojčátka potratila. Tak trochu prokletí rodu. Dvojčata v každé generaci, bohužel doposud žádná nepřežila.

Details