Jaký je život s kulíškem se zavedeným VP-shuntem pro odtok mozkomíšního moku?

Každý rodič se po předčasném porodu každou minutu modlí, aby jeho miminko zvládlo tak brzký příchod na svět bez zdravotních komplikací a vyvarovalo se možných dramatických následků. Naše miminko se narodilo na hranici životaschopnosti a rizika těžkých následků do života byla vysoká, přesto nikdo nepochyboval o tom, že by to zrovna ten náš kulíšek neměl zvládnout!

Bylo velmi těžké přijmout fakt, že již nenosím své miminko v bříšku, ale že musí samo zabojovat a přečkat nejkritičtější období v inkubátoru na přístrojích v nemocnici na JIRPu!

Bylo velmi těžké být optimistou, nepodléhat návalům slabostí a nepodmanit se negativním myšlenkám!

„Víra v dobrý konec, víra v TEBE – naše miminko – nás všechny uzdraví“, říkala jsem si.

Míjel den za dnem a zdravotní stav našeho miminka se měnil skutečně z minuty na minutu.Nejen, že jsme měli dlouhodobé dýchací potíže s diagnózou „těžká bronchopulmonální dysplázie“ (domů jsme odcházeli s mobilním zásobníkem kyslíku), vzhledem k extrémnosti předčasného porodu, ale nenápadně se připojovalo také krvácení do mozku.

Všichni, kdo předčasným porodem prošli, si jistě umí představit i další nepříjemnosti, které náš drobeček musel absolvovat ať jsou to odběry krve, moči, opakované transfúze krve, podávání antibiotik proti infekci, zpočátku než jsme začali pořádně baštit, ale i na uzavření Botallovy dučeje (naštěstí zabrala), oční a ušní vyšetření, ze kterých jsem měla obrovský strach vzhledem k dlouhodobému podání kyslíku s vysokými procenty až 70%, zda vůbec ten náš brouček uvidí a uslyší (lékaři říkali: „bez intubace, bez připojení na kyslík, by vám miminko zemřelo, bohužel to někdy bývá na úkor jiných orgánů“) nebo
opakované rentgeny plic (snímky nevypadaly vůbec příznivě) a hlavičky, bříška, … bylo toho prostě moc na tak maličké tělíčko!

Details

Hydrocefalus jako následek předčasného porodu

Laicky řečeno – Hydrocefalus vznikne, pokud se krvácením do mozku „ucpou“ cesty pro odchod mozkomíšního moku. Ten pak nemůže odtéct do míchy (kde se vstřebává) a hromadí se v hlavě.

Řešením tohoto problému je voperování Shuntu (čti Šant). Shunt se skládá z ventilu a dvou katetrů. Ventil se voperuje do podkoží v hlavě (většinou ze zadu mírně na stranu od temene, nebo za ucho). Katetr je vlastně hadička, vyvedená z mozkové komory, která vede do ventilu a z ventilu pak vede další hadička do dutiny břišní (někdy do srdce). Ventil má za úkol udržet v hlavě přiměřený tlak – zařizuje, aby se v mozkových komorách nehromadil mozkomíšní mok (docházelo by pak k utlačování mozku a následnému odumírání buněk), nebo aby nevyteklo mozkomíšního moku moc, což by pak mohlo způsobit krvácení do mozku.

Pokud se stane, že Shunt nefunguje, projeví se to úpornými bolestmi hlavy – což znamená, že dítě pláče nebo je extrémně spavé, nekomunikuje, zvrací. Miminka mívají vystouplou fontanelu. Je důležité kontrolovat i to, jestli se nepřerušila hadička vedoucí z ventilu do bříška. Většinou se objeví projevy zhruba do 24 hodin po vytrhnutí hadičky z ventilu.

Details

Krvácení do mozkových komor (IVH)

IVH je krvácení do centrálního nervového systému, které vzniká nejčastěji u nezralých dětí v oblasti mozkových komor. Rostoucí cévy v těchto místech jsou velmi jemné a křehké a změny krevního oběhu, zvláště pak kolísání krevního tlaku v prvních dnech po narození, mohou způsobit prasknutí těchto drobných cév a následně krvácení. Diagnóza se stanoví pomocí zobrazovacího vyšetření – nejčastěji ultrazvuk. Ultrazvuk je velmi užitečný i v následujícím období, při sledování postupu hojení. Rozeznáváme 4. stupně IVH. Krvácení 1. a 2. stupně je omezeno jen na mozkové komory, v naprosté většině se spontánně vstřebá zcela bez následků a prognóza dalšího vývoje dítěte je příznivá. Krvácení 3.stupně, je krvácení do komor většího rozsahu, většinou se též hojí bez reziduí, ale hrozí zde již větší nebezpečí např. ucpání mokových cest krevní sraženinou a vznik hydrocefalu.

Details
robert 24+1_male

Robert narozený ve 24. týdnu těhotenství

Robert se narodil 18. září 2005 v porodnici u Apolináře. Na svět se začal drát už o den dříve. To zní jako banální příběh. Až na to, že lékaři se těhotenství snažili udržet, podařilo se to však jen jeden den, jelikož jsem měla zánět. Takže kdyby se Robert nenarodil, v děloze by jistě nepřežil, a díky tomu má uvedeno ve všech lékařských zprávách: narozen 24+1.

Details