Příběh Adámka (29. týden těhotenství, 1280g)

NEJKRÁSNĚJŠÍ VÁNOČNÍ DÁREK

Moje první těhotenství nedopadlo dobře. Ve 25. týdnu těhotenství se nám narodila holčička, která zemřela několik dní po narození. Bylo to velmi nečekané a obrovský šok zažívala celá naše rodina. Proč se tak stalo, nikdo nevěděl, „zřejmě infekce“, říkali. Tak jsem chtěla rychle na všechno zapomenout a znovu otěhotnět, což se mi 3 měsíce po porodu podařilo. Druhé těhotenství trvalo stejnou dobu jako první a dopadlo přes veškerou péči stejně. Když se taková věc stane člověku jednou, oklepe se a jde dál, ale dvakrát odcházet z porodnice s prázdnou náručí, to už je „silné kafe“.

Chuť žít normální život a mít miminko však byla tak veliká, že jsme se s manželem rozhodli, že to zkusíme potřetí. Napotřetí se podařilo lékařům mé těhotenství prodloužit. V 25. tt už to vypadalo, že se mé tělo opět připravuje k porodu. Proto se lékaři rozhodli pro „cerclage“ děložního hrdla. Ležela jsem v nemocnici a všichni jsme počítali každý den, kdy bylo miminko ještě „uvnitř“, protože jsme věděli, že každý den je k dobru.

Adámek se narodil na první svátek vánoční (roku 2009). Byla jsem tehdy v nedokončeném 30. týdnu těhotenství (29+6 tt). Přestože se Adámek narodil velmi předčasně a porod byl tedy doprovázen obrovskou nejistotou, dnes na něj vzpomínám jako na jeden z nejšťastnějších dnů mého života. Vždyť poprvé manžel stihl být u porodu a viděli jsme společně naše miminko! Pohlaví miminka jsme si nenechali říci, ale oba jsme věděli nebo bych spíše měla napsat, že cítili, že to bude kluk. Nikdy nezapomenu na ta tři nejkrásnější slova, která můj manžel vykřikl, když uviděl našeho broučka: „JE TO KLUK!“ Plakali jsme oba štěstím.

Prostředí neonatologie jsem již znala a právě proto bylo pro mě velice těžké především zpočátku vůbec komunikovat s lékaři. Obávala jsem se každé špatné informace, která z jejich strany mohla přijít. A že jich přišlo! Adámkovo zdravotní stav nebyl zpočátku příznivý, ale já jsem si nebyla schopna připustit, že bych se s ním musela loučit. Věděla jsem, že se uzdraví! Ikdyž to bylo těžké, snažila jsem se být co nejvíce v pohodě kvůli Adámkovi. Těšila jsem se na každičkou chvíli strávenou s ním. Cítila jsem, že ikdyž už jsme oddělení, jsme stále jedna bytost a on vnímá moji přítomnost a moji náladu, stejně tak jako já vnímám jeho.

Zpočátku měl Adámek problémy s dýcháním, se srdíčkem; přidalo se krvácení na mozku, žloutenka, netoleroval mateřské mléko, ……….. Informace o zdravotním stavu se měnily, někdy ze dne na den, někdy ze dne na hodinu. V těchto těžkých chvílích mi nejvíce pomohl manžel, který byl optimistický, navštěvoval nás každý den, klokánkoval se mnou, pečoval o Adámka a věřil spolu se mnou, že se brouček uzdraví. Každé přibrané deko, každý mililitr vypitého mlíčka, každé vykakání a vyčůrání, každé ubrání kyslíku, každý malý úspěch jsem si zapisovala do deníčku.

Na neonatologii jsme strávili něco málo přes 2 měsíce. Lékařům a sestřičkám jsem vždycky stoprocentně důvěřovala a zvládli to na jedničku!!!! Odcházeli jsme v březnu s Adámkem v náručí, s nejkrásnějším vánočním dárkem…. 

Letos v prosinci budou našemu broučkovi dva roky. Váží 11,5 kg a je to úžasný, velice veselý a víceméně zdravej kluk. Naše velké dík patří lékařům a sestřičkám na neonatologii FN Plzeň! Rodičům a kulíškům přejeme mnoho sil a kupu štěstí, aby to také zvládli!

Mamuška Vlaďka a kulíšek Adámek

 

Maminka Vlaďka je laickou poradkyní Nedoklubka. Pokud byste rádi si s maminkou popovídali, postěžovali si, zeptali, pište na adresu mamuska.vladka@seznam.cz. Vlaďka bude na e-mailu každé pondělí a středu od 20 – 21. hodiny.

Další laické poradkyně najdete zde: http://nedoklubko.cz/rubrika/cinnost-nedoklubko/laicke-poradenstvi/

Laické poradkyně se zúčastňují každoročně dvou seminářů, díky kterým dokáží lépe pomáhat novým rodičům po předčasném narození miminka..