Rozhovor s Klárkou Csirkovou vám přináším opravdu s velkou radostí. Nápad představit jednotlivé dobré duše Nedoklubko o.s. přinesla „kolegyně“ Lucka Přikrylová a mně se ohromně líbil. Máte tak nyní možnost poznat Nedoklubko také z jiné stránky, z té lidské a dozvědět se, že Nedoklubko není jen samovolně fungující organizace, ale že se na jejím běhu podílí lidé. Lidé s osobním příběhem a velkým srdcem.
Klárko, jaké byly Tvé pocity, když jsi prošla sama předčasným porodem?
Asi podobné jako u všech rodičů – úleva, z toho, že kluci přežili smísená s ohromným strachem a nejistotou. Obrovské odhodlání udělat cokoliv, co by jim mohlo pomoci, vyčerpanost po operaci, osamění a ztráta v nové, neznámé situaci. To se zlepšilo až přechodem z gynekologické JIPky na oddělení neonatologické, kde ležely ostatní maminky spolu se svými dětičkami. Komunita již „ostřílených“ maminek byla pro mě nejlepší terapií.
A kdy u Tebe pak nastal okamžik, že jsi dokázala o svém prožitku mluvit a cítila potřebu pomoci ostatním rodičům, kteří podobný příběh prožívají také?
V období, kdy jsem s klučíky ležela na neonatologii, jsem vnímala nedostatek informací, potřeb a oblečení na kulíšky. Říkala jsem si, že až to bude možné, pokusím se to nějak změnit. Prvních šest měsíců jsem byla ráda, že chodím a žiju :-). Když už byla péče o kluky trošku méně náročná a vyčerpávající, založila jsem vlastní webové stránky s informacemi a odkazy a kontaktovala i Lenku Novotnou, tehdejší předsedkyni Nedokluba. Cítila jsem nesmírnou potřebu pomoct ostatním a vrátit všem ten dar, který jsme dostali – dva zdravé kluky, kteří si vybojovali, za ohromné podpory zdravotníků, svoje místo na sluníčku.
Zajistit fungování Nedoklubko, o.s. ale není nijak jednoduché. Co Ti stále dodává energii pomáhat rodičům a jejich nedonošeným dětičkám?
To je těžká otázka :-). Nevím, jestli mám dostatek energie a jestli jsem opravdu tou pravou, která dokáže vést organizaci pomáhající rodinám v tak náročné situaci. Okolo Nedoklubka je ale tolik dobrých duší, tolik lidí, kteří se snaží nezištně pomáhat rodinám s kulíšky, že si říkám, že to musí dopadnout dobře :-). To je vlastně mou největší motivací a asi i motivací ostatních – že se všichni společně snažíme dělat svět lepší, že si umíme představit, v jaké situaci se noví rodiče nacházejí, a víme, že jim můžeme jejich těžké začátky alespoň trošku ulehčit. Není nic krásnějšího, než žít s vědomím, že takových lidí máte okolo sebe desítky. To je neskutečný motor, neskutečná energie, a když o tom přemýšlím, já jsem vlastně sobecky u Nedoklubka možná i kvůli tomuto přílivu :-).
Navíc jsem se stala předsedkyní Nedoklubka po Lence Novotné, která za tři roky odvedla s dalšími nadšenci ohromný kus práce. Dokázala upozorňovat společnost na svět předčasně narozených kulíšků, vymyslela všechny projekty, uspořádala putovní výstavu, reprezentuje Českou republiku u celoevropské nadace EFCNI.org. To JÍ patří největší díl pozornosti. Mým největším zdrojem energie je jednak vědomí, že se snažíme pomáhat, a že se přidává stále více lidí a pak moje rodina, naši, nyní pětiletí kluci, kteří jsou nevyčerpatelnou zásobárnou energie a jsou mi připomínkou, že mám co vracet ostatním.
Co Ti jako ředitelce a předsedkyni Nedoklubko, o.s. nyní chybí nejvíce?
Podpora státu. Problematika předčasného porodu a rodiny s nedonošenými dětmi nejsou vnímáni jako oblast, kterou je zapotřebí významně podporovat. To se odráží na nedostupnosti státní podpory, která by významně pomohla v rozvoji sdružení a jeho pomoci, v podpoře rodin, v podpoře vývojové péče o kulíšky atd.
Nedoklubko chystá žádat změny v péči o předčasně narozené děti i v rámci politického spektra, můžeš nám nastínit, čeho by se změny měly týkat?
To je oblast dlouhodobé práce, jejíž prioritou je v současnosti nastavení požadavků na přehodnocení péče o nedonošené děti, nastavení tzv. vývojové péče a homecare. Jinými slovy, chtěli bychom dosáhnout toho, aby rodiče nemuseli první roky s dětmi dojíždět k několika specialistům měsíčně, ale aby byla péče centralizovaná a ještě lépe, aby sestry, popřípadě i s lékaři a rehabilitačními pracovníky, dojížděli do rodin. Významně by to ulehčilo rodinám v několika rovinách, ale především by kulíšci byli ušetřeni extrémní zátěži a kontaktu s potencionálně nemocnými lidmi v čekárnách nemocnic. Pravidelné sledování by zajistilo podchycení jakýchkoliv odchylek od vývoje, sestry by dokázaly poradit a sledovat nejenom výživové schéma dítěte, ale i péčí atd.
Přiblížila bys nám, co dalšího důležitého či nového plánuje Nedoklubko pro rok 2012?
Pro rok 2012 je naší největší výzvou udržení všech rozběhlých projektů sdružení, šíření Pohádek pro kulíšky mezi rodiče kulíšků, nové omalovánky pro sourozence nedonošeňátek a vznik Zápisníku-průvodce pro rodiče na novorozeneckých JIPkách.
Kde se podle Tebe může více projevit jakákoliv pomoc dobrovolníků a kdo vlastně může pomáhat?
Kdokoliv 🙂 a mnoha různými způsoby. Kdo by rád pomohl, nejvíce se dozví asi na našem webu v sekci projektů. Nedoklubko je dobrovolnické sdružení, založené na nadšení nás všech. Dobrovolníci nepomáhají jenom svou prací, ale i svými nápady, nadšením a energií! Budeme rádi za jakýkoliv nápad, podanou pomocnou ruku. Kdo by se rád přidal, může napsat Míše Lískovcové na liskovcova@nedoklubko.cz. Budeme se těšit :-).
Co bys přála všem rodičům, kteří se nyní nacházejí v té těžké situaci po předčasném porodu?
Aby vždy měli ve svém okolí někoho, komu se mohou svěřit a o koho se opřít. Dá se zvládnout cokoliv, pokud člověk ví, že není sám a má naději.
Jaký je pro Tebe ideální scénář, který by sis přála pro Nedoklubko?
Ideální scénář? Aby každá maminka a tatínek, kteří přivedli miminko na svět a je příliš maličké, dostalo do ruky co nejdříve po porodu (v těch chvílích největšího zmatku a nejistoty) zprávu, že nejsou sami, že jsme při nich, myslíme na ně a snažíme se jim jejich bolest ulehčit. Snad to není příliš sobecké, je to moje velké přání a věřím, že toto poselství by dokázalo pozvednout a podpořit mnohé z nich. Jenom rodiče, kteří najdou sílu a povzbuzení, dokážou být pro svoje miminko/a oporou v jeho boji o život. A to je vlastně cílem nás všech v Nedoklubku, myslím. A jsem za to neskonale vděčná.
Autor: Hana Zemanová + Klárka Csirková 🙂
Foto: Z návštěvy a předávání dárečků z projektu Mámy pro mámy v nemocnici v Karlových Varech, Klárka v černém
Velmi děkuji všem „dobrým duším“, kteří jsou součástí Nedoklubka!
Děkuji Lence Novotné, která sdružení vyzdvihla a pomohla dostat do všech Perinatologických center v ČR a že i nadále bojuje na naší politické scéně, ale i na nadnárodní úrovni.
Děkuji Klárce Csirkové za její neoblomnou trpělivost, snahu, podporu, za její srdce a duši, které vkládá do sdružení!
Daří se a díky takovým lidičkám, kteří svou nezištností vkládají své síly a energii do medializace sdružení, bude rodičům, kteří se bohužel nacházejí v těžkých chvílích se svými kulíšky na JIPkách, poskytnuta maximální možná péče a podpora!
Za to jako člověk a maminka předčasně narozeného kulíška nesmírně děkuji!
Mamuška Verča a kulíšek Domča
Verčo a Domčo, děkuju ti za pochvalu pro Nedoklubí duše, vehnalo mi to slzy do očí a trošku si tu popotahuju :-). Téměř všichni, kteří sem nakukují si prožili menší či větší míru strachu a hrůzy, po předčasném narození miminka a je nesmírné povzbuzení vidět v opravdovém životě, že těžká zkouška v životě opravdu nemusí být jen tím utrpením. Děkuju každý den za všechny, kteří nezištně pomáháte pomáhat 🙂 a všem novým rodičům přeji hodně síly a naděje!!!