Eliška se narodila o 8 týdnů dříve. Důvodem byla preeklampsie.

Psal se rok 2018, přesně 2. května. Den „D“ byl konečně tady a my si mohli odnést z neonatologie svůj uzlíček jménem Eliška. Uzlíček vážící 2240 g. Pro jiné měnší porodní váha, pro nás, magické překonání 2 kg znamenající cestu domů.

Eliška se narodila 22. 3. 2018 ve 32. týdnu těhoteství s váhou 1170 g a délkou 38 cm. Důvod Preeklampsie, jak se později ukázalo rozvinutá v HELLP Syndrom, po porodu v Eklapsii.

Jako včera si pamatuji slova mé lékařky při běžné konrole, rána z čistého nebe a šok. Naprostý šok, strach, bezmoc, obavy. Hlavou se mi honilo, že takhle malý človíček nemůže přežít. Po týdenní hospitalizaci v nemocnici došlo k akutnímu císařskému řezu. Nebylo jiné řešení.

Eliška se však ukázala jako největší bojovnice, která se jen tak nevzdává. Ostatně to jí vydrželo do teď a já doufám, že jí to vydrží celý život.

Elinka strávila na JIP 42 dní. Nepotřebovala kyslík ani jiné podpory, díky hospitalizaci v nemocnici jsme zvládli i kortikoidy na dozrání plic a tak dýchala od první vteřiny sama. Zbývalo „jen“ nabrat potřebnou váhu. Pamatuji si, na naše první setkání. 23.3.2018, strachy jsem nemohla ani dýchat, byla tak maličká, všude samá hadička. Bála jsem se jí dotknout.

Díky špičkové péči Neonalogického oddělení Karlovarské krajské nemocnice máme doma zdravou čertici, která nedávno oslavila své druhé narozeniny.

Nejkrásnějším zážitkem z nemocnice bylo naše první klokánkování, ten pocit, že mám svoji holčičku u sebe byl nepopsatelný. Dodnes na tohle období vzpomínám se slzami v očíčch. Uvědomuji si, my všichni si uvědomujeme, jaké jsme měli obrovské štěstí. Štěstí, že máme zdravou holčičku.

Nejtěžší na celém období bylo věřit, věřit, že ten malý tvoreček to zvládne. Víra je však to nejdůležitější. Věřte svému miminku, věřte sama sobě, že to zvládnete, že i vaše cesta byť může být dlouhá a náročná, vede domů a věřte lékařům. Jsou to ti nejdůležitějsí lidé, které na své cestě potkáte.

Já bych ráda touhle cestou poděkovala MUDr. Zdeňku Vaňkovi, který byl a vždy bude ten, kdo náš boj dovedl do šťastného cíle.

Mé první těhotenství ovlivnila preeklampsie naprosto nečekaně, bez varování, bez jediné úvahy, že to mé dítě by mohlo přijít na svět dřív. Často jsem si říkala, jak je to vlastně možný, proč se nedá říct, odhadnout, ani přes kvalitní práci lékařů, že miminko přijde na svět dřív. Druhé těhotenství pro mě znamenalo obrovské riziko a velkou otázku, zda mám právo tohle „riziko“ podstoupit znovu. Díky Nedoklubku jsem však poznala tři báječné lékaře. MUDr. Tereza Lamberská, která mi dala kontakt na MUDr. Patrika Šimjáka. Lékaře z týmu MUDr. Michala Kouckého, který svým výzkumem zachránil nejedno těhotenství. Výzkumem, který dává naději. Zázrak jménem Anopirin, který mi Mudr. Šimják podával od 12. týdne těhotenství, jeho neskutečné nasazení a hlavně víra, že to dotáhneme co nejdál, byla tak nakažlivá, že i já věřila. A ano, náš Vojtíšek se narodil přesně 18 měsíců po Elince v 38. týdnu s váhou 2740 g a to 16.9.2019. Pánové díky !Díky za to, že jste.

Malé výročí máme tak i s Nedoklubkem. Naše první seznámení proběhlo na chodbě Neonatologie. Je báječný, když si umíme předávat sílu, energii a naději. Snad i my naším příběhem dodáme těm, kteří právě bojují, alespoň trochu naděje a víry.

Mé osobní díky patří Lucince Žáčkové, jsi pro mě vzor a inspirace a velká motivace 🙂

Lenka a Eliška