Mladá maminka dvou chlapečků je od roku 2018 koordinátorkou pro nemocnici v Českých Budějovicích. Proč se rozhodla být součástí týmu Nedoklubka? Co má na něm nejraději a jak se stalo, že díky němu se naučila šít? Přečtěte si rozhovor s ní!
Vzpomeneš, kdy jsi se o Nedoklubku dozvěděla? Kdy jsi poprvé slyšela slovo „Nedoklubko“?
Na to se nedá zapomenout! Bylo to po mém předčasném porodu ve 27+5 týdnu těhotenství, kdy jsem absolutně nevěděla, co mám čekat. Napsala jsem kamarádce, která je bývalá zdravotní sestra. Ptala jsem se jí, zda nezná někoho z oddělení neonatologie, abych věděla, kam se obrátit. Ona mi odpověděla, že nezná, ale zná Lucku Žáčkovou, která má taky předčasně narozenou holčičku a dělá ředitelku v organizaci, která pomáhá rodinám po předčasném porodu. A tak jsem psala Lucce, která hned běžela poslat dárečky, které mi pak můj manžel donesl na oddělení.
Co tě pak následně přivedlo do týmu Nedoklubka? Proč jsi se vydala na „nedoklubí cestu“?
Začala jsem sledovat aktivity Nedoklubka, stali jsme se členy a pravidelně přispíváme. Po propuštění jsem věděla, že musím někomu/něčemu poděkovat za to, že i přesto, že můj syn přišel na svět předčasně, je zdravý a jdeme spolu domů. Navíc jsem si také velmi oblíbila oddělení a věděla jsem, jak každá maličkost těm maminkám pomáhá. Takže jsem napsala Lucce, že kdyby České Budějovice potřebovaly koordinátorku, jsem tady. No a pak jsem se jí stala a naplňuje mě to neskutečným štěstím.
Co kromě Nedoklubka děláš? Jaká je tvoje profese, co tě živí? Vím, že po prvním synovi se ti narodil ještě druhý, mimochodem porod proběhl v termínu, takže tě asi zaměstnávají kluci… že?
Ano. Jsem stále na rodičovské dovolené se svojí klučičí partou. Ale povoláním jsem předškolní pedagog se zaměřením na Montessori pedagogiku. I během rodičovské dovolené se neustále zajímám o to, co všechno děti dokáže pozitivně i negativně ovlivnit…
Můžeš nám tohle trochu přiblížit? Zní to zajímavě…
Zajímá mne například, jak separace může poškodit základní důvěru v rodiče a jak s tím poté pracovat. Nebo jak s miminkem komunikovat, aby byl náš vztah s ním pevný, i přes obtíže, které prožíváme, jako jsou separace, krmení z lahve a tak podobně…
Čím tě ještě Nedoklubko obohatilo?
Díky Nedoklubku jsem se také naučila šít a to mi vyplňuje moje volné večery…
Co šiješ?
Šití začalo nevinně u čepičky pro Nedoklubko a skončí možná nějakým majstrštikem v podobě zimního kabátku 🙂
Srdcovka na naší organizaci. Co to pro tebe je?
Ta neskutečná pozitivní energie, která v tomto týmu je, a přenáší se do všech činností a věcí, co děláme. Pokaždé, když jdu na předávání, vím, že tam je kus srdce každé z nás.
Co bys Nedoklubku přála do budoucna? Kam by se podle tebe mělo posunout, jakým směrem se vydat?
Přála bych si, aby Nedoklubko bylo stále stejně báječné a plné skvělých žen jako doposud.
Je něco, co bys ráda vzkázala rodičům předčasně narozených dětí? Těm, kteří právě teď prožívají strach o své miminko v inkubátoru?
Asi vás často napadá otázka, proč to potkalo zrovna vás. Možná cítíte velké selhání. A je to naprosto v pořádku, protože si tím prochází snad každý rodič, který se musí koukat na miminko do inkubátoru. Ale věřte, že tahle zkušenost vás a vaše miminko potkala, protože to zvládnete!
Napsat komentář