Dana Štaffová je energická trojnásobná maminka, která nikdy neztrácí úsměv na tváři. Koordinátorkou pro Neonatologické oddělení Fakultní nemocnice Olomouc je od června roku 2020. I s ní jsme si povídaly o tom, co jí baví, jaké má povolání, co je na Nedoklubku její srdcovka a co by naší organizaci přála do budoucna. A také o tom, co se „na stará kolena“ rozhodla studovat…
Vzpomeneš, kdy ses o Nedoklubku dozvěděla? Kdy jsi poprvé slyšela slovo „Nedoklubko“?
O Nedoklubku jsem se dozvěděla po svém předčasném akutním porodu ve FN Olomouc v roce 2016, kdy mi byl předán kufřík pro miminko a maminku. Vzpomínám si, že pro mě tam byly náušnice z korálků. Nedoklubko mělo tehdy ještě jiné logo, takové barevné. V tu dobu jsem si pročetla veškeré nedoklubí materiály, zkušenosti i rady a vím, že mi to pomohlo ke zklidnění, protože jsem najednou věděla, že v tom nejsem sama.
Jaká byla následně tvoje cesta k Nedoklubku? Co tě přivedlo do jeho týmu?
Tak to je pro mě stále silná a dojemná vzpomínka. Bylo to v červnu roku 2020, kdy mi odpoledne volala jedna z úžasných sester z neonatologického oddělení a oslovila mě, zda bych neměla zájem stát se koordinátorkou pro Nedoklubko v jejich nemocnici… Dojalo mě, že si vzpomněli zrovna na mě ♥
To je krásné! To tě muselo hodně potěšit! Nabídku jsi evidentně přijala, když spolu děláme rozhovor…
Co vám budu povídat, měla jsem slzy na krajíčku a bez váhání přijala. Pro mě to byla čest 😊 Můžu takto neustále děkovat za své miminko do dlaně, předávat dál své zkušenosti. Hlavně podpořím maminky a mohu se kompletně starat o „své“ oddělení.
Dančo, jaká je tvoje profese, co tě živí?
Moje vize v mládí byla se zavřít do kanceláře a pracovat s čísly a počítačem. Tak jsem tedy vystudovala obchodní školu. Brzy jsem ale zatoužila po dětech… V roce 2005 se mi narodila dcera Nikola a v roce 2006 dcera Sophie a moje priority a sny se najednou změnily. Po mateřské jsem nastoupila ke studiu na VOŠ pedagogickou a už najisto věděla, kam vede moje cesta… Mezi děti ♥
To muselo být velmi náročné, studovat s malými dětmi!
Ano, nebylo to jednoduché období. Studium při práci, dvě děti, manžel pracovně v zahraničí a náš dům navíc zrovna procházel rekonstrukcí.
Kam po studiu vedly tvoje kroky?
Osm let už pracuji jako učitelka v mateřské školce. Před pěti lety jsem ale nastoupila znovu na mateřskou dovolenou 😊
To bude asi ono předčasňátko, že?
Přesně! Už to bude 5 let, co se nám předčasně o tři měsíce dříve narodil vytoužený chlapeček Ondřej. Takže dětí mám kolem sebe stále plno…
Ty se teda v životě skutečně nenudíš. Je ještě něco, co tě momentálně zaměstnává?
No, zřejmě toho mám stále málo, tak mě za pár týdnů čeká přijímací řízení na Univerzitu Palackého v Olomouci. Prostě si tak nějak stále plním své sny…
No teda! Povíš nám, co budeš studovat?
Ráda bych si rozšířila mou stávající kvalifikaci. Takže jsem se přihlásila k bakalářskému studiu oboru Učitelství pro mateřské školy. Otázka je, jestli budu mezi těmi 20 přijatými… Držte mi palce!
To určitě budeme palce držet! Chtěla jsem se tě původně ještě zeptat, co tě baví… Ale nevím, jestli se mám ptát… Zdá se, že tě baví vše… 😊
Baví mě vlastně všechno, co mi jde… 😊 Nejsem moc zručná, takže šití, háčkování, pletení nepatří mezi mé hobby, proto moc obdivuji všechny tvořilky, které pro nás vyrábějí úžasné výrobky, a moc si jich za to vážím! ♥
Co je na Nedoklubku tvoje srdcovka?
Když jsem postupně začala poznávat vše okolo, cítila jsem se jak Alenka v říši divů. Překvapilo mě, že v dnešní podivné době je tolik dobrých duší. S jakým nasazením a dobrými úmysly lidí tohle vše funguje. Vždy se hrozně těším na předávání dárků svému oddělení. Jsou tam úžasní lékaři a sestřičky, kteří mi přirostli k srdci za těch 52 dní, co jsem tam se synem strávila ♥
Díky organizaci jsem také v kontaktu s tvořilkami, které pomáhají zásobovat oddělení. Stále poznávám nové a úžasné lidi, kteří dělají něco nezištně. S jednou tvořilkou nám vzniklo dokonce krásné přátelství ♥
Takže když to shrnu, tou srdcovkou na Nedoklubku jsou všichni ti lidé uvnitř i okolo organizace, kteří mají stejné úmysly jako my a pomáhají s námi.
Co bys Nedoklubku přála do budoucna? Kam by se podle tebe mělo posunout, jakým směrem se vydat?
Nedoklubko funguje skvěle a každá z koordinátorek je prostě na svém místě. Doplňujeme se vzájemně. A vzdor tomu, co se říká o ženských kolektivech, dokážeme skvěle spolupracovat 😊 Základem je samozřejmě skvělá paní ředitelka Lucinka Žáčková.
Nevěřím, že by Nedoklubko zůstalo dlouhodobě tam, kde je, protože „hvězda stoupá vzhůru“ a s dalšími zkušenostmi přicházejí nové nápady a chuť něco realizovat.
Je něco, co bys ráda vzkázala rodičům předčasně narozených dětí? Těm, kteří právě teď prožívají strach o své miminko v inkubátoru?
Všem rodičům bych chtěla popřát hodně sil, protože vaše miminko ji čerpá z vás ♥ Je to hodně psychicky náročná situace, napadá vás tolik otázek, ale odpovědi neznáte… Věřte! Věřte sobě, miminku i lékařům. Po několika potratech a porodu, při kterém bylo miminko pod hranicí životaschopnosti a nebylo tak možné ho zachránit, jsem i já už byla strašně skeptická. Ale když jsem viděla svého 35 cm malého kulíška v inkubátoru, ani vteřinu jsem nepochybovala, že by mělo být něco špatně, nebo že to nezvládne… Musel cítit, jak moc mu věřím a dnes je z něj zdravý, úžasný chlapec.
A pak se ve vás vše změní, když si najednou uvědomíte, že život není samozřejmost, ale dar…
Napsat komentář