Martina Kantu známe v Nedoklubku již dlouho. Je zaměstnancem sítě lékáren Devětsil, která je naším partnerem několik let. Kromě toho se také rád zastaví na akci, kterou pořádáme, nebo se třeba podělí o svůj příběh do našeho časopisu. V žádném z vydání věnovaném mužům, tátům, nechyběl. A není tomu jinak ani tentokrát…
Ahoj, jmenuji se Martin a 21. 4. 2015 jsem se stal otcem… Dvojčat. Budu vám vyprávět příběh svých dvou kluků a jejich příchodu na svět.
Mamka byla již 11. dnem v „Ústavu pro péči o matku a dítě“ v Praze Podolí. Taťka šlapal na své trase v Borském parku v Plzni svých v té době pravidelných 6 kilometrů svižného tempa. Dozvěděl se, že má ihned za mamkou do Prahy přijet. Byl pak tedy u mamky a oba čekali na info, jestli kluci vůbec žijí (26. týden těhotenství je pro porod opravdu brzy). Mamka je ještě ani neviděla, takže novopečení rodiče byli velmi napnutí. O několik hodin později se dozvěděli, že Matyáš (780 g) i Jonáš (730 g) žijí!!!
Jelikož se měli narodit až během července, oba jsou po narození akutním císařským řezem samozřejmě v inkubátorech (každý ve svém), a to na oddělení RES. Jsou však v jedné místnosti s celkem čtyřmi inkubátory. Jonášek dal doktorům hodně zabrat. Půl dne ho zachraňovali, ale nakonec ho dostali do stavu: STABILIZOVÁN. Také porod měl komplikovanější a je na tom celkově hůře než Matyášek. Jonášek sice nedýchá sám, ale do plic má zavedenou hadičku a přístroj dýchá za něj. Jde o tzv. těžkou podporu dýchání. Matyášek má lehkou podporu dýchání, tedy k nosánku mu vedou vzduch s vyšším obsahem kyslíku a s vyšším tlakem, než je atmosférický. Oba mají na sobě množství různých hadiček a čidel a přístroje hlídají neskutečné množství různých hodnot. Kdykoliv je nějaký nebezpečný výkyv, inkubátor začne hned blikat a pípat. V takovém případě je u něj ihned ta, která má zrovna toho kterého chlapce při aktuální směně na starosti.
Tohle všechno se dozvídá taťka při své první návštěvě u kluků a jde to všechno sdělit mamce (včetně prvních fotek, které oběma klukům udělal). Mamka momentálně sídlí o 2 patra výše v té samé budově, zhruba v místech nad kluky. Taťka je dnes na návštěvě u kluků 2× (podruhé ještě před odjezdem do Plzně) a pokaždé na ně dává ruku, aby mohli nasávat jeho pozitivní energii. Jonáškovi patří taťkova pravá a Matyáškovi levá ruka. Oba dostávají jako papání vždy po 1 ml mlíčka pomocí samospádu ze stříkačky a hadičkou je to zavedené rovnou do žaludku. Taťka je přítomen tomu, když je Jonášek přebalován, a je tam nakakáno, takže tohle mu funguje už v den narození, paráda. Taťka při odchodu říká Matyáškovi: „Matyášku, jsi starší, větší, celkově jsi na tom lépe, postarej se o mladšího brášku, máš to tady na povel, jo?“
Večer se taťka setkává se strejdou Míšou, dědečkem Stáňou a babičkou Haničkou v Plzni a jako překvapení jim všechno říká a ukazuje první fotky. Všichni tři jsou moc překvapení, protože taťka s mamkou jim před tím vůbec neřekli, že se Jonášek s Matyáškem chystají na tenhle svět, a schovávali si to jako překvapení pro co nejvíce lidí. Strejda ani dědeček s babičkou tedy netušili vůbec nic. Taťka jim to podal takhle. Dal si fotky kluků na obrazovku LED TV v obýváku u dědečka a babičky doma. Nejdřív tedy Matyáška, otevřel dveře od obýváku, vzal tam strejdu a babičku s dědečkem a během jejich vcházení do místnosti začal zpívat směrem ke strejdovi: „To je teda věc, stal se z Tebe strejc, brácha Ti řek, tenhle malej je Tvůj synovec, to je zázrak, to je zázrak, dělám na něj kuk, Ty seš hezkej kluk, čím se stane, co z něj bude, to mi není fuk, to je zázrak, je to zázrak, šoumen, Matyáš Kanta bude teda šoumen“, pak ovladačem přehodil fotku na brášku, „a Jonáš Kanta bude taky šoumen…“ Tak takhle se o klucích dozvěděl strejda a dědeček s babičkou. Ti, jak před tím vůbec ani netušili, že taťka s mamkou jsou v očekávání, zažili opravdu doslova megašok, kterému zejména babička ze začátku vůbec nechtěla uvěřit a říkala směrem k dědečkovi: „Prosím Tě, to je zase jen nějaká jejich sranda“. Po tomhle prvotním šoku taťka buchnul připravené šampaňské „za litr“, které přinesl společně s fotkami a touhle velkou novinou, všichni se začali radovat, oslavovat a zapíjet s taťkou takhle velkou a důležitou věc až asi do půl jedné v noci. Pak šel taťka se strejdou ještě do baru, kde oslavovali zhruba do tří ráno.
Deníček z dubna 2015 až pátku 31. 7. 2015 si můžete přečíst ZDE.
Sobota 1. 8. až neděle 9. 8. 2015
Prázdniny se nám přehouply do svojí druhé poloviny a kluci tedy po včerejším přejezdu pokračují v novém působišti ve Šťáhlavech. Mají opět společnou postýlku, oba se tam zatím hezky vejdou na šířku postele vedle sebe. Hned v sobotu mají další velké a důležité setkání, a to s dědečkem Stáňou a babičkou Haničkou, které přivezl z Plzně na návštěvu taťka. V noci ze soboty na neděli se z Chorvatska vrací další příbuzenstvo, a to pěkně v době, kdy jsou kluci zrovna akorát po jídle (kolem třetí hodiny ranní), takže od teď už se znají i s bratránkem Adámkem, sestřenkou Lindičkou, strejdou Honzou a tetou Evou.
Tento týden se také událo:
- Za kluky se chodí podívat různé návštěvy z řad příbuzných i známých. Tyto probíhají výhradně venku ve stínu pod pergolou, aby měli kluci doma vzduch co nejméně ovlivněný někým dalším.
- Občas se jde na procházku s kočárkem, ale spíše až v podvečer, přes den jsou totiž čím dál tím větší a úmornější vedra.
- Taťka si stoupá na váhu s kluky (s každým samostatně) a pak sám, aby zjistil, že oba mají kolem 3,4 kg.
- Na kluky se přišla dvakrát podívat i paní doktorka, podruhé to bylo i se sestřičkou a kluci měli i přesné vážení, ve středu má tedy Matyášek 3 440 gramů, Jonášek 3 460 gramů.
- Ve středu si taky taťka konečně splnil svůj další velký sen a poprvé v životě měl oba dva kluky na sobě najednou. A je to zrovna 5. srpna, kdy má svátek Kristián (jednou z možných variant jmen se totiž taťkovi líbilo i třeba spojení jmen Maxmilián a Kristián.
- Ve čtvrtek měl Jonášek už od rána horečku, a dokonce nechtěl ani moc jíst, což je v jeho případě obzvláště podezřelé. Probíhající nejteplejší dny v historii ČR očividně nejsou ku prospěchu věci. Horečka přetrvala až do večera, takže taťka volá na pohotovost, kde se domlouvá, že by bylo nejlepší se s Jonáškem osobně zastavit, nebo dovézt alespoň chytanou moč. Jelikož taťka nechce dvojčata rozdělovat a taky proto, že Jonáškovi šla teplota trochu dolů, nakonec jen nachytá moč a jede s ní do FN Plzeň. Na papírku i následně v laboratoři je naštěstí všechno v pořádku. To už se taťka dozvídá ve Šťáhlavech opět po telefonu, a to před dalším krmením, kdy Jonášek papá už zase úplně normálně, tedy s velkou chutí.
- Jinak kluci žijí spíše nočním životem. Více ticha a více spánku si nechávají na období přes den.
- V neděli se jede taťka podívat na případnou budoucí lednici do domácnosti. Jelikož vybral takovou, kterou v obchodech nikdy nikdo nikde neviděl, musí jet na jediné místo v ČR, kde je tato lednice k vidění, a to do Showroomu LG v obchodním centru Galerie Harfa v Praze. Během návštěvy tohoto Showroomu testuje taťka mimo jiné i propojení svého mobilu s nejdražší televizí, kterou kdy v životě viděl. Kluci díky tomu mají záznam (fotku), že byli zobrazeni na televizi za 2,2 milionu korun, která má úhlopříčku 2,667 m!
Pondělí 10. 8. až neděle 16. 8. 2015
Asi největší zážitek mají tento týden kluci ve čtvrtek, kdy jedou s taťkou a mamkou na kontrolu za paní primářkou do Hořovic. Zároveň s tím proběhlo i převážení a přeměření:
Matyáš 3,57 kg, délka 51 cm, obvod hlavy 36 cm.
Jonáš 3,57 kg, délka 51 cm, obvod hlavy 36,5 cm.
Po kontrole kluci na chodbě potkávají trojčecí holčičky, se kterými byli v Hořovicích ubytováni. Pak se jde ještě na návštěvu do 3. patra na neonatologii, kde kluci s mamkou v červenci bydleli. Vřelé přivítání od sestřiček je velmi příjemné. Tak zase někdy!
Koncem týdne skončilo snad nejteplejší období v historii České republiky, všem už se bude zase dýchat podstatně lépe a bude opět možné chodit na procházky s kočárkem i přes den.
Pondělí 17. 8. až neděle 23. 8. 2015
Během tohoto týdne jsou klukům 4 měsíce. Matyášek váží 3,72 kg, Jonášek 3,74 kg. Papají už cca po 120 ml a nejméně vydrží nejíst 3 hodiny, nejdéle 5 hodin. Když se s nimi jde ven, vydrží bez jídla déle. Čerstvý vzduch jim svědčí.
Nejhorší chvíli tohoto týdne zažil Matyášek s rodiči hned v pondělí večer při jednom z podávání železa. Asi ho vdechnul, protože najednou byl celý zkoprnělý, měl vyplazený, úplně fialový jazyk, sám byl najednou taky celý fialový a očividně nedýchal. Taťka do něj malinko vdechnul a mamka ho pak držela přes ruku, zatímco do něj oba zezadu šťouchali (cca mezi lopatky) a taťka při tom ještě volal do Hořovic na neonatologii, kde mu poradili totéž. Postup byl tedy správný a Matyášek za chvilku vykašlával, začal zase dýchat a dostával normální barvu. Taťka s ním pak ještě cvičil sem tam (zepředu v náručí dozadu přes rameno) a Máťa postupně vykašlával. Mamka mu pak ještě odsála z nosánku a bylo tam opravdu hodně hlenů. Všem se moc ulevilo, když po chvíli Matyášek opět křičel hlady a papal úplně normálně.
Tento týden navštívili kluci mimo jiné rehabilitaci v Plzni i svoje oblíbené Hořovice, kde oba tentokrát dostali injekci pro lepší růst kostí. Matyáškovi byla navíc znovu odebrána krev a jeho krevní obraz se zlepšil natolik, že zřejmě nebude muset dostat další transfúzi, na kterou to vypadalo dle výsledků rozboru krve minulý týden. Cestou do Hořovic nám z rádia opět hraje Petr Muk. On na nás vážně dohlíží a doprovází nás na cestách. Kluci měli tento týden s mamkou (a s dědečkem, babičkou, bratránkem a sestřenkou) výlet za tetou do Dobřívu, kde byl asi nejčerstvější vzduch, který kdy zatím dýchali.
Pondělí 24. 8. až neděle 30. 8. 2015
Udeřila další vlna veder, takže kluci vyjížděli v kočárku ven zase vždy až v podvečer. V týdnu se na ně chodily dívat další návštěvy. Tento týden se nesl hlavně v marném shánění dětské lékařky postupně v podstatě kdekoliv v Plzni. Taťka obešel všechny doktorky, na které měli rodiče nějaké doporučení, ale všude dopadl stejně: „Máme plno, nepřijímáme.“ Někde ještě byly dovolené, tak snad příští týden.
Pondělí 31. 8. až neděle 6. 9. 2015
Hned v pondělí taťka nakonec sehnal dětskou paní doktorku, máme se tam ukázat ve čtvrtek. Taťka se taky s kluky váží (tedy s nimi i bez), aby zjistil, že každý má už cca 4,2 kg. Ve čtvrtek se u paní doktorky kluci vážili tak, jak se má, aby se přišlo na to, že Matyášek má 4,40 kg a Jonášek 4,35 kg. Oba mají obvod hlavičky 37 cm a délku 54 cm. Navíc paní doktorka působí velmi sympaticky a zkušeně, a to je moc dobře. Také se u ní dobře parkuje a do oken čekárny ani ordinace nesvítí přímé slunce. Matyášek má 38–39 cm přes vyboulený pupík. Je to kvůli jeho pupeční kýle, na kterou mu taťka sehnal ze zdravotnických potřeb Devětsil kýlní pás. Snad mu to pomůže. Tento týden je oproti těm předchozím spíše takový pozdně letní, přes den kolem 22 °C, v noci kolem 11 °C, takže konečně se dá pořádně větrat a všem se dýchá podstatně lépe.
Pondělí 7. 9. až neděle 13. 9. 2015
Tento týden kluci zažili hned dvě návštěvy u doktorů v jeden den, a to ve středu. Ráno byli na kyčlích v Hořovicích a potom odpoledne ještě na rehabilitaci v Plzni na Doubravce. Matyášek pak v pátek ještě navíc i na dětské chirurgii (kvůli těm svým kýlám) opět v Hořovicích. Jelikož tam Jonášek nemusel, využil zmenšené varianty kočárku do verze pro jednoho a zůstal s dědou a babi ve Šťáhlavech. Kluci byli poprvé v životě od sebe takhle hodně daleko, tj. vzdušnou čarou cca 35 km. Matyášek bude bohužel muset na operaci s tříselnou kýlou, termín se dozvíme příští týden. Ta pupeční kýla se snad časem zlepší, kýlní pás má Máťa téměř neustále na sobě.
V sobotu se pak chlapci (samozřejmě i s oběma rodiči) zúčastnili první svatby v životě, Jana Jerhota a Jany Jerhotové (dříve Pickové). Této Janě taťka před lety sehnal práci u nich v Devětsilu, takže vlastně zásadně ovlivnil i další život těchto dvou lidí. Ať se jim daří…
Pondělí 14. 9. až neděle 20. 9. 2015
Hned v pondělí byli kluci cvičit na rehabilitaci. Různá protahování, Vojtova metoda a podobně.
Termín Matyáškovy operace tříselné kýly je naplánován na konec října, měl by být v jeden den operován a hned druhý den propuštěn. Tak snad bude vše v pořádku a proběhne to co možná nejvíce hladce.
V úterý a neděli se taťka zase orientačně váží s kluky i bez nich, aby zjistil, že oba mají cca 5,1 kg (včetně oblečení).
Tento týden byli kluci „na velké“ naposledy v pátek večer. Oba jsou zacpaní železem a ne a ne se přes víkend vykakat.
V sobotu se byla celá rodinka podívat na svatbu kamarádů Pepy a Renaty a v podvečer ještě i na koncert ku příležitosti téže svatby, a to na úžasném místě nacházejícím se u řeky Úhlavy v Plzni – Hradišti.
Pondělí 21. 9. až neděle 27. 9. 2015
V pondělí 21. 9. je klukům už 5 měsíců. Nebo cca 2,5 měsíce, podle toho, jak to tedy berete. Stejně je to neuvěřitelné, jak to letí a co všechno už stačili stihnout a zažít. Když se narodili, měl každý z nich jen cca tři čtvrtě kila, a teď už jsou oproti tomu sedminásobní.
Jsou z nich už regulérní pětikiláci, což bylo potvrzeno ve středu na kontrole v Hořovicích u paní primářky MUDr. Mileny Dokoupilové, která je má mimochodem také moc ráda a jeví o ně stále velký zájem. Matyášek váží 5,01 kg, Jonášek váží 5,09 kg.
Ve čtvrtek 24. 9. se kluci s rodiči, babičkami a sestřenkou zúčastnili svého VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ na plzeňské radnici, odkud si odnesli mimo jiné 2 pěkné plyšové žirafy. V neděli byli hoši na výletě za bratránkem Adamem v Lázních Kynžvart a v tamním okolí i na úžasné vycházce po naučné stezce Kladská. Na tuto neděli připadla i jedna významná záležitost, Jonášek má svůj první svátek. 🙂
„Na velké“ byli oba tento týden jen 2× (Jonášek jen v pondělí a ve čtvrtek, Matyášek jen v pondělí a v pátek). Jsou tedy očividně stále hodně přeželezovaní (i dle barvy stolice). Musíme vydržet, snad se to brzy zase zlepší.
Pondělí 28. 9. až neděle 4. 10. 2015
Problémy se stolicí bohužel pokračují i nadále. Matyášek se v tomto týdnu vykakal pouze v úterý a pak až v neděli. Jonášek dokonce pouze v úterý! Jen jedna stolice za týden, to už je opravdu hodně málo… Nekaká už ani po aplikaci čípků, ani po trubkování. Kluci byli v úterý na rehabilitaci (možná to jejich kakání vyvolalo právě cvičení v ten den). Následující čtvrteční rehabilitace ale kakání nevyvolala.
V úterý byli kluci zatím nejblíže ke svému trvalému bydlišti, kde zatím ještě nikdy v životě nebyli. Byli totiž o blok vedle v ulici Dvořákova s taťkou a mamkou, kteří v obchodě s matracemi vybírali ty správné matrace do postele doma. V poslední zářijový den (ve středu 30. 9.) byli kluci s mamkou na výletě na zámku Kozel.
Taťka má v tomto týdnu dva super zážitky. Ve středu se na něj poprvé v životě usmál Jonášek, stalo se tak poté, co ho taťka při příjezdu do Šťáhlav pozdravil a pohladil po levé tvářičce. V neděli se na něj poprvé v životě usmál i Matyášek poté, co ho měl taťka (společně s bráškou) na velkém polštáři na rozloženém gauči a dělal nad kluky různé srandovní obličeje a zvuky.
Pondělí 2. 11. až neděle 8. 11. 2015
Neustále se řeší kakání kluků. Oba kakali v pondělí (tedy po 5 dnech), Jonášek trochu méně a ještě to pak dokončil v úterý. V sobotu začal kakat Matyáš (po 5 dnech), v neděli ještě i pokračoval (a to na návštěvě u babi a dědy v Plzni). U prarodičů v Plzni se přidal i Jonáš (také po 5 dnech) a pak ještě pokračoval i po návratu zpátky ve Šťáhlavech.
V pondělí se taťkovi konečně podařilo natočit dvě „povídací“ videa, na kterých se kluci poměrně hodně vokálně představili. Při předchozích „povídáních“ toho vždy nechali, jakmile taťka vyndal telefon a snažil se něco nahrát. Tentokrát to ale vyšlo a oba kluci mají svoje vlastní pětiminutové video, kde se vždy jeden z nich projevuje a druhý mu nechává prostor. 🙂 🙂 A oba na těch videích mají i škytavku…
Ve čtvrtek měli kluci pravidelnou rehabilitaci a v neděli svoji úplně první návštěvu u babi Hani a dědy Stáni v Plzni. Jelikož se tam ten den tradičně dohromady slavil taťkův blížící se svátek s babiččinými včerejšími narozeninami, byl přítomen i strejda Míša, který se zajímal a pomáhal při přebalování. Babi ze začátku taky pomáhala, děda se tomu tentokrát nějak vyhnul.
Pondělí 16. 11. až neděle 22. 11. 2015
Na státní svátek 17. listopadu se přijeli za kluky do Šťáhlav podívat děda Stáňa s babi Hani a strejda Míša. Všichni se pak takhle v pěti šli s kočárkem projít ven (plus i taťka šel kousek s nimi, aby jim ukázal nejlepší cestu k nádraží a následně směrem k zámku Kozel).
Ve čtvrtek byli kluci na tradiční rehabilitaci, kde byl pochválen hlavně Matyášek. Jonášek byl tentokrát za lenocha. V pátek si byli kluci nechat udělat pasy (s mamkou a babi). Mimochodem přesně před rokem (20. 11.) se mamka dozvěděla, že je těhotná.
V sobotu 21. 11. je to přesně 7 měsíců, co jsou kluci na světě, a dnes také byli poprvé v čajovně (s taťkou a sestřenkou v rámci procházky do Šťáhlavic).
Střih do roku 2021
Klukům už je 6 let. Nikdo nevěří tomu, že se narodili předčasně. Když taťka občas někde zmíní jejich původní váhy při vstupu na tento svět (780 g a 730 g), všichni jen nevěřícně kroutí hlavami. V září zahajují již 4. rok v jejich velmi oblíbené školce. Dokonce tam před učitelkami prohlásili: „Dokud tady bude tahle školka stát, budeme sem chodit i my dva.“ Přerušením pravidelné docházky je jen týdenní pobyt v taťkově oblíbeném Chorvatsku. Jaderské moře kluci navštívili prvně v životě a stejně jako taťkovi (který tam byl po 7 letech, konečně) se i jim moc líbí. Vzhledem ke svému věku se klukům ale více líbilo v bazénu s menším dětským tobogánem, kde chtěli být de facto pořád.
Spolupráce Nedoklubka a DEVĚTSIL JST s. r. o.
Jak spolupráce vznikla, vypráví ředitelka Nedoklubka Lucie Žáčková: „Když jsme pořádali v roce 2016 v Plzni charitativní akci Na křídlech andělů, hledali jsme partnery. Zavolal mi Honza Jerhot, jednatel společnosti Devětsil, s tím, že nás sleduje jeho žena a že se jim ten rok předčasně narodil chlapeček, který tou dobou byl už krátce doma. Domluvili jsme se na generálním partnerství, daroval nám tehdy úžasných 100 000 korun. Na jednání s panem Jerhotem pak přišel i Martin Kanta, jeho kolega. Ten na mě vybalil, že má taky předčasně narozená dvojčata. Ten tehdy také říkal, že pořád mluvíme jen o maminkách, ale že tátové jsou tam přece taky. A tak vznikl nápad na první Tatínkův speciál. Od té doby je toto číslo časopisu již třetí, které je věnováno tátům.“
Napsat komentář