Alena netušila, že preeklampsie ji může ohrozit stejně jako jejího syna, kterého nosila pod srdcem. Až zpětně ví, že měla příznaky této zákeřné nemoci již déle. Přisuzovala je ale těhotenství. Jak to s jejím synem dopadlo? A opakovala se preeklampsie i v druhém těhotenství? Nejen o tom jsme si popovídaly…
V jakém týdnu se u vás preeklampsie projevila? Měla jste příznaky? Nebo lékaře na rozvoj preeklampsie upozornilo něco předtím, než se jakékoliv příznaky projevili?
Když si celou situaci zpětně promítám, příznaky jsem měla už zhruba od 25. týdne, ale protože jsem v té době předávala své místo v zaměstnání, přisuzovala jsem to stresu z práce a velkému horku. Byl totiž zrovna konec srpna. Kolem 25. týdne jsem velice často trpěla na nesnesitelné bolesti hlavy, které nepolevovaly ani po spánku, medikaci či dostatečnému pitnému režimu.
Musím se zeptat: Neměla jste pocit, že byste to měla řešit?
Byla jsem čerstvě po kontrole u lékaře… Tam bylo ještě vše v pořádku, tlak mi měřil, otoky neshledal.
Co bylo dále?
Začátkem září jsem se trochu uklidnila, nastoupila jsem na neschopenku, přesto však bolesti hlavy a občasné mžitky před očima nepřestávaly. Nebyly však nijak pravidelné a přisuzovala jsem je prostě těhotenství.
Napadá mne: Měřila jste si tehdy doma krevní tlak?
Tlak byl vždy v pořádku, tudíž nebyl důvod si ho pravidelně měřit a netušila jsem tak, jak šílené hodnoty mám.
Blížíme se ve vyprávění momentu, kdy se vše změnilo, že?
V polovině září jsme s manželem ještě vyrazili na večeři. Již tu noc a celý druhý den mě zvláštně bolel žaludek, ale říkala jsem si, že jsem si asi den předtím dala něco špatného. Večer už se bolesti nedaly vydržel a manžel mě pro jistotu odvezl do oblastní nemocnice, kde si mě nechali na pozorování.
Bylo mi opravdu zle, tudíž si pamatuji pouze to, že malý byl údajně v pořádku. Zpětně mi tvrdili, že kromě bolesti žaludku byl tlak nízký a vše v pořádku. Dva dny mi léčili gastritidu, zavodňovali mě a měla jsem dietu.
Co ona bolest hlavy? A jaký jste v tu dobu měla krevní tlak?
Občasná bolest hlavy je prý v pořádku. Třetí den mi začal lítat tlak. Ale vysvětlovali mi to tak, že prý ze stresu, moc jsem chtěla domu… Tlak neklesal a hodnoty byly čím dál horší. Měla jsem za sebou kolečko po všech možných vyšetřeních, které nesouvisely s těhotenstvím, a vše bylo v pořádku.
Ve čtvrtek se pomalu začala vracet bolest kolem žaludku a byla mi nabrána krev, kterou prý poslali na rozbor do Prahy.
Tehdy jste už – dle všeho – pravděpodobně trpěla preeklampsií. Popište, jaké jste tehdy měla příznaky… Co vás vše trápilo? Jak jste se cítila?
V pátek jsem od rána bolestí málem lezla po zdi, tlak šílený, otoky žádné, mžitky před očima občas. Nikdo mi nebyl schopný nic říct, co mi je. Tlak stále neklesal a bolest kolem žaludku, pod žebry, byla čím dál horší. K večeru přišla lékařka a suše mi oznámila, že je nutný převoz do Prahy.
Manžel mi až s odstupem času řekl, že mu bylo řečeno, že jedou zachránit život mně a jestli přežije syn, bude to zázrak.
Co bylo v Praze?
V osm večer jsem byla v Motole, zde nikdo pořádně nevěděl, proč mě vlastně přivezli, monitor se nepovedlo natočit, ultrazvuk se nezdál a musela jsem na podrobnější vyšetření: krev, moč, velký ultrazvuk. Zde mi bylo řečeno, že syn je o 3 týdny menší, a že musí okamžitě ven.
Co se v tu chvíli ženě honí hlavou, když tohle slyší?
V tu chvíli se mi v hlavě začaly honit nejčernější scénáře, ale snažila jsem se věřit, že malý bude v pořádku a vše zvládne. Netuším, co jsem v bolestech podepsala za papíry, byla jsem šťastná, když jsem dostala něco na bolest a trochu se uklidnila. Těsně před operací za mnou přišli lékař se sestrou z neonatologie a snažili se mi vysvětlit, co se bude dít a kde malý bude. Stihli jsme pouze jednu injekci kortikoidů těsně před operací. Tři minuty po půlnoci se malý narodil…
Vy jste byla hospitalizována na JIP s diagnózou HELLP syndrom… Jak to bylo dál s vámi, s vaším zdravotním stavem?
Tři měsíce po porodu jsem absolvovala velké množství vyšetření, kdy jsme hledali příčinu HELLP syndromu. Bohužel jsme na nějaký závažnější důvod nepřišli. Nikdo dodnes nedokáže pochopit, jak je možné, že já i syn jsme oba v pořádku vzhledem k hodnotám, které byly naměřeny a vycházely v krvi. Při první návštěvě lékařky z interny, která za mnou přišla na JIP, jsem slyšela, že takové hodnoty ještě nikdy neviděli a placentu posílají na další zkoumání.
V jakém týdnu jste kvůli preeklampsii porodila? Jak na tom bylo miminko?
Honzík se narodil ve 28+1 a vážil 795 gramů. Vzhledem k tomu, že jsme nestihli kortikoidy, musel být sedm dní intubovaný. Pak skoro dva měsíce na CPAP…
Jak si Honzík po příchodu na svět vedl?
Ze začátku to byl boj. Malý nepřijímal mléko, musel být vyživovaný přes centrální katetr, měl širokospektrální antibiotika, často zlobil s dýcháním, měl časté pauzy a pokles saturace, byly mu nalezeny dvě malé cysty v mozku, které se naštěstí vstřebaly…
Kdy vás pustili domů a jaké byly domácí začátky?
Domů jsme šli po necelých 3 měsících s váhou 2 640 gramů. Tehdy už bylo vše tak nějak v pořádku… Ze začátku jsme cvičili vojtovku, samozřejmě spal na monitoru dechu… Vše krásně doháněl.
Ty bláho! Toho není málo… Kdy se to vše začalo lepšit?
V roce bio jsme podle neurologa dohnali děti narozené v termínu a vojtovku jsme cvičili jen do 4 měsíců korigo. Pak už jsme chodili na pravidelné kontroly jedenkrát za měsíc, zda je vývoj v pořádku. Nyní je Honzíkovi dva a půl roku bio a v lednu nás vyřadili z poradny a paní doktorka nám řekla, že je Honzík na svůj věk velice šikovný a v lecčem předčí děti narozené v termínu.
Skvělé! To jako rodiče vždy rádi slyšíme, že? 🙂
Zpátky k preeklampsii: slyšela jste o preeklampsii předtím, než jste ji prodělala? Věděla jste o této nemoci?
Před prvním těhotenstvím jsem neměla o preeklampsii nejmenší tušení, proto jsem příznaky sama na sobě nepoznala a přisuzovala je jen těhotenství.
Absolvovala jste screening na preeklampsii?
U prvního těhotenství jsem o screeningu nevěděla a nikdo mi ho nenabídl… U druhého byl vzhledem k předešlému těhotenství zbytečný, protože jsem měla medikaci nasazenou od začátku a hlídaná jsem byla velice podrobně, abychom co nejvíce předešli opakování se preeklampsie/Hellp syndromu.
Honzík má mladší sestřičku. Jak to bylo při druhém těhotenství? A tehdy jste již screening absolvovala?
Moje nová paní doktorka mě už od začátku hlídala a podnikla kroky k prevenci – nasadila anopyrin, který jsem brala až do 35. týdne. Také mě poslala na genetické testy, častěji mě kontrolovala… Navíc jsem si na její doporučení měřila doma tlak… Screening na preeklampsii jako takový byl, vzhledem k předešlému těhotenství, zbytečný… Hlídaná jsem byla velice podrobně, abychom co nejvíce předešli opakování se preeklampsie/HELLP syndromu.
V jakém týdnu se nakonec vaše dcera Anička narodila?
Od 30. týdne jsem, asi kvůli strachu, měla lehké problémy s tlakem. Proto jsem byla léčená na vysoký tlak… Ke konci těhotenství jsem dokonce opět ležela v nemocnici. Ale jen 10 dní… A Anička se nakonec narodila v 37+1 a vážila krásných 2 340 gramů.
Máte vy osobně nějaké zdravotní následky preeklampsie?
Nevím, zda to úplně souvisí s tím, že jsem prodělala HELLP syndrom, ale asi 3 měsíce po porodu jsme s doktory dávali dohromady můj organismus a od porodu se mi rozházela funkce štítné žlázy a musím brát léky.
Co byste o preeklampsii řekla kamarádce, která se chystá otěhotnět nebo mává pozitivním těhotenským testem?
Že se jedná o velice závažnou komplikaci těhotenství a může postihnout kteroukoli z nás a je velice důležité mít přehled o tom, jaké mohou být příznaky a při sebemenší pochybnosti vyhledat lékaře a nechat se vyšetřit.
Informace o PREEKLAMPSII si můžete přečíst zde.
Napsat komentář