Michaela: „Náš příběh je trochu netradiční, protože jsme jezdili na nitroděložní transfuze do Podolí kvůli těžké anémii miminka a po porodu naší holčičce měnili komplet krev. Ráda bych předala naše zkušenosti dalším rodičům, třeba někoho čeká podobná situace jako nás.“
Problémy se projevily začátkem 2. trimestru
Už v 16. týdnu druhého těhotenství jsme věděli, že je něco špatně. Vyšly mi vysoké protilátky anti D, protože jsem Rh- a manžel Rh+ a naše malá holčička měla anémii. Byla jsem z rizikové ambulance ve FN Plzeň odeslána do Prahy do Podolí.
Tam mi bylo řečeno, že s tím dokáží bojovat a dávají drobečkům ještě v děloze krevní transfúze, ale zvládají je dávat až od 20. týdne. Jezdila jsem k nim každý týden na kontrolu a modlila se, aby hodnoty, které měřili, nestoupaly.
Maličká dostávala transfúze u mě v bříšku
Naše malá bojovnice zvládla vydržet až do 29. týdne, kdy se muselo přistoupit ke krevní transfúzi pro miminko. Bylo mi řečeno, že má svá rizika a pokud se něco pokazí, musela bych okamžitě podstoupit císařský řez.
První transfúze naštěstí dopadla dobře a podle předpokladu lékařů měla vydržet 3-4 týdny. Bohužel hodnoty rapidně stouply již během dvou týdnů. Takto jsme musely podstoupit ještě další dvě transfúze. Poslední se dává nejpozději ve 34. týdnu. Lékaři se shodovali, že bychom s porodem mohli vydržet tak do 36-37. týdne.
…a pak jsem porodila naší malou Byla středa, byla jsem přesně ve 34. týdnu těhotenství a já jela na kontrolu opět do Plzně na rizikové oddělení. Po ultrazvuku jsem byla celkem vyděšená, protože hodnoty byly hodně vysoké, ale snažila jsem se být v klidu a čekala jsem na svého lékaře. Ten potvrdil mé obavy. Hned ten den jsem musela nastoupit k hospitalizaci a v pátek jsem byla v plánu na císařský řez. Manžela k zákroku nepustili, kvůli nižšímu týdnu těhotenství. Byla jsem strachy bez sebe. Maličká naštěstí po porodu okamžitě sama dýchala a krásně plakala. Vážila krásných 2 690 gramů.
Byla jsem ráda, že směl manžel alespoň za maličkou a posílal mi fotky
Byla tak strašně maličká a nádherná. Za pár hodin večer za mnou přišla neonatoložka, že má malá těžkou anémii a budou muset přistoupit k výměnné krevní transfúzi. Prý bude trvat tak dvě hodinky, než jí v tom maličkém tělíčku vymění krev. Byla jsem vyděšená a modlila se, aby to maličká zvládla. Druhý den ráno jsem mohla za ní. Byla moc šikovná a všechno krásně zvládla.
Po týdnu na neonatologii jsem k ní mohla na rooming
Týden trvalo, než se sama rozbaštila, do té doby měla sondičku. Poté už jsme konečně mohli jít domů. Jednou jsme se do nemocnice vrátily na doplňující transfúzi, protože protilátky stále ničily červené krvinky maličké. Díky bohu to všechno krásně zvládala a je to moc šikovná holčička.
Tímto bych chtěla dodat sílu všem rodičům a napsat jim, ať věří lékařům. Jsou to andělé a dokáží i téměř nemožné. ❤️
Napsat komentář