„Dovolte abych vám představila sebe a svého bojovníčka Marcílka, který se náhle narodil ve 26+2 týdnu v nemocnici Ústí nad Labem,“ napsala nám 36letá paní Alena. Ta nám příběh napsala ještě z porodnice.
To, že jsem otěhotněla byl zázrak
Můj gynekolog tvrdil, že jsem sterilní. Doma mám už 8letou holčičku, která se narodila ve 37+3 a byla naprosto v pořádku. Těhotenství s Marcílkem probíhalo, až na jedno krvácení ve 14. týdnu kvůli hematomu, dobře. Víkend jsem strávila v nemocnici, hematom se vstřebal a já mohla domů. Týdny ubíhaly a já se cítila dobře.
Nic nenasvědčovalo tomu, že je něco špatně….
Byla neděle podvečer a já si povídala s dcerkou. Najednou jsem cítila, jak mi začíná odcházet plodová voda. Ihned jsme s přítelem jeli do nemocnice. Hned mě přijali na porodní box. Já si stále opakovala, celá vyděděná, že to bude určitě dobré.
Určitě mi pomohou, protože můj chlapeček ještě přeci nemůže jít ven! Je příliš brzy! Bála jsem se udělat jakoukoliv pohyb, nechtěla jsem, aby voda odcházela. Následovalo x vyšetření a okamžité podání kortikoidů, antibiotik a léku na zastavení kontrakcí.
Po druhé hodině ráno jsem cítila, jak ze mě něco hodně teče. Byla to krev. Po vyšetření utz padl verdikt a musela jsem akutně na sál.
Odloučení placenty
Jediné, na co jsem myslela, bylo to, že jsem dostala pouze jednu dávku kortikoidu a jak to miminko zvládne.
Chlapeček byl první dny napojen na plicní ventilaci a tlakově nestabilní, postihlo ho krvácení do mozku… Ale je to můj bojovník a po pár dnech se jeho stav zlepšil. Zhruba po týdnu byl odpojen od ventilace.
Jeho stav se postupně zlepšoval
Jezdila jsem za ním 2krát denně a modlila se, domlouvala mu a podporovala ho. Dával si na čas s podporou dýchání. Ale konečně zhruba po třech měsících můžeme být spolu. Sice v nemocnici, ale spolu! Učím se Vojtovu metodu a snažíme se kojit. Moc se těšíme domu. Ale vím, že nic se nesmí uspěchat a jednou se dočkáme.
Věřte svým miminkům! Ať se to zdá jakkoliv těžké, uvidíte, že každý malý úspěch vám dodá sílu.
Nikdy nepřestanu být vděčná lékařům a sestrám z ústecké neonatologie. Nejen za jejich profesionální přístup, ale také za lidskost a podporu.
Napsat komentář