Miluše Plecerová je zdravotní sestra, která se specializuje na kojení předčasně narozených dětí. O kojení a mateřském mléce ví téměř vše.
Ve druhém díle našich rozhovorů jsme si povídaly o tom, proč je mateřské mléko tak důležité a zda je vůbec možné kojit předčasné narozené miminko.
Autorka rozhovoru: Mgr. Petra Kašparová
Pojďme si zopakovat, proč kojit. Mateřské mléko je pro miminko jedinečné. Je to tak? Proč? Co obsahuje? Čím je tak vzácné?
Mateřské mléko opravdu není ničím zastupitelné, a to díky mnoha složkám, které jsou pro miminko prospěšné. Začíná to tím, že složení mateřského mléka má schopnost se měnit v průběhu času. To znamená, že je přesně optimálně potřebám miminka „vyrobeno“ k dobrému růstu a prospívání. Nejen správným poměrem bílkovin, tuků, cukrů, minerálů. Obsahuje enzymy potřebné k trávení, hormony… V mateřském mléce jsou také imunoglobuliny, které podporují imunitu, v době, kdy si děťátko ještě vlastní nedokáže vytvořit. Mateřské mléko obsahuje i růstové faktory, živé buňky, prebiotika i probiotika.
Nějaké převratné objevy o mateřském mléce z poslední doby jsou?
V posledních letech vyplývá ze studií, že mateřské mléko obsahuje i kmenové buňky a dokonce… to vypadá, že plně a dlouhodobě kojené děti mívají o několik bodů vyšší IQ. (úsměv)
U předčasně narozených dětí je mateřské mléko extrémně důležité. Opět se zeptám: Proč?
Mateřské mléko je důležité pro každého novorozence, ale pro předčasně narozeného o to více. Pokud miminko přichází na svět dříve, prostě neexistuje alternativa, jiná volba… Donošenému novorozenci lze v mimořádném případě a za mimořádných podmínek podat mléko umělé. Tou mimořádností myslím, že jsou vyčerpány veškeré možnosti, jak mu podat mléko mateřské.
To u předčasně narozeného miminka nelze?
Předčasně narozené miminko, díky tomu, že celý jeho organismus, všechny orgány jsou nezralé a křehké, nemůže dostat jako stravu nic jiného než mateřské mléko. A i to dostává z počátku s největší opatrností, způsob a množství jsou bedlivě promyšleny. Ideální je, když je prvním podáním stravy miminku mlezivo jeho vlastní maminky. Kapičku mléka, kolostra, dostává přímo do pusinky, eventuálně , při větším množství ,také sondičkou přímo do žaludku.
Proč je to z počátku tak velmi opatrné?
První hodiny a dny se čeká na ideální reakci střívka miminka, na první stolici. Musíme vědět, že trávení dobře ,,funguje“. Děťátko se má osidlovat, nastavit si mikrobiom, bakteriemi své maminky. To je to nejpřirozenější, nejlepší pro něj. A s přibývajícími dny a týdny se objem podaného mateřského mléka zvyšuje a způsob podání se mění úměrně jeho pokrokům a dovednostem. V den propuštění je miminko ideálně částečně anebo zcela kojeno. Ale na začátku, v momentě, kdy dostává tu první kapku je k tomuto momentu většinou ještě dlouhá a někdy i nelehká cesta…
Možná laika, navíc bez zkušenosti, napadne, že miminka, která se rodí extrémně brzy přece nemohou být kojena. Nemohou? (úsměv)
Každé předčasně narozené miminko má společně se svou maminkou před sebou dlouhou a náročnou cestu, která může, ale také nemusí, vest k plnému kojení. Každý z nich má na té cestě svou úlohu. Maminka se pokusí rozběhnout a udržet laktaci a miminko při svém postupném dozrávání si bude pomalu a jistě osvojovat všechny způsoby a možnosti, jak dosáhnout cíle, kterým je kojení. Opravdu to není jednoduchá cesta, ani pro jednoho z nich… To je třeba říci.
Maminka se bude držet, pokud možno, všech doporučení laktačních poradkyň, aby udržela laktaci a pokusí se mít dostatek trpělivosti, aby si počkala na zvládnutí nejen techniky kojení svého miminka, ale i zvládnutí všech omezujících překážek, kterými bezesporu může být aktuální zdravotní stav miminka.
To nezní zrovna vesele. Něco veselého byste k tomu neřekla? (úsměv)
A optimistické sdělení pro laiky tedy nakonec: Ano! I miminko s porodní váhou 500 gramů, narozené kolem hranice životaschopnosti, může odcházet domů z porodnice plně kojené. A nejsou to až takové výjimky! (úsměv)
Často slýchám, právě od laiků, kteří nemají zkušenost s kojením předčasně narozených dětí, ale bohužel i od některých laktačních poradkyň, které jsou taktéž bez zkušenosti, tvrzení, že miminko nemůže být z kojení unavené…
Musíme si uvědomit, že extrémně a těžce nezralá miminka dost často bojují o život. Mohou je provázet různé zdravotní komplikace a to, že nemohou dozrávat v děloze, už je samo o sobě ten největší problém. Všechno je prostě jinak, oproti miminku narozenému v termínu. Pro nezralé miminko je náročná každá manipulace, byť i ta nejjemnější intervence je velkou zátěží.
Jak plyne čas po jejich brzkém příchodu, zvládají situaci mimo maminčino bříško čím dál lépe a učí se novým činnostem. Mezi ně patří i kojení. S ohledem na gestační věk postupně dozrává i umění miminek v uchopení bradavky, přisátí k prsu, sání. Nejprve se přikládá na odsátý prs, a nakonec je sání efektivní, tedy kojení.
Proč je vlastně kojení pro nezralé miminko složité?
Hlavni roli hraje neurologie, koordinace sání, polykání a dýchání. Asi teď nebudu podrobně rozebírat, kdy se který reflex optimálně dá očekávat… Řeknu to jednoduše: Zkrátka, dokonalá koordinace a zvládnutí sání miminka z prsu přichází kolem 32. až 34. gestačního týdne, někdy i později. Tohle je opravdu velice individuální a měly bychom to maminkám neustále zdůrazňovat.
Maličká miminka, která měla být ještě v bříšku u mámy, ale už trénují kojení tedy z kojení skutečně mohou být unavená. Je to tak?
Kojení z prsu je pro miminko energeticky velmi náročné. Miminka jsou unavená, často omezená dechem a tak zpočátku dokážou pít z prsu jen jednou, postupně vícekrát za den. Zbytek dávek dostávají sondičkou přímo do žaludku. Je výhodné, počkat si na jejich spontánní aktivitu a signály, kterými nám říkají, že jsou připravené ke kojení.
Nemusí být ale jednoduché pro ženu matku být trpělivá. Každá chce své miminko kojit…
Je třeba toto období vydržet. Nedá se nic dělat. My, maminky, to stejně nemůžeme ovlivnit a uspěchat. Je to jen na miminku… Dobré je si říkat, že to je skutečně jen poměrně krátký časový úsek… Je pravda, že tohle je asi pro ženy psychicky nejnáročnější období, těsně před propuštěním miminka domů, když se čeká, až konečně bude umět se nakrmit… Nesmí se to ale vzdát! (úsměv)
Kojení na požádání. Poměrně mantra, která je všemi připomínána, zejména v případech, kdy se kojení ustaluje, žena si s miminkem na sebe zvykají, hledají svou zvyklost v kojení. Jak tohle ale funguje u miminek předčasně narozených?
Ano, nové poznatky přinesly informaci, že ideální kojení by mělo být tzv. na požádání. Proto se o tom tolik mluví. Jenže! Mluvíme o dětech donošených, ve zdravotnické řeči fyziologických novorozenců. Prostě ve chvíli, kdy miminko dá mamince najevo, že má hlad a rádo by se přisálo k prsu, nastává chvilka krmení. Ženy by neměly vstupovat do časových intervalů, které si miminko zvolí, a ani by mu neměly omezovat přístup k prsu, nebo třeba určovat čas strávený sáním prsu.
U předčasně narozených miminek se ale na jejich signály, které naznačují hlad, poměrně dlouho nemůžeme spolehnout. Naše děti, tím myslím „předčasňátka“, to ještě díky nezralosti nedokáží dát najevo, že mají hlad. A hlavně, ony se často hlady ani nebudí.
Kdy pozorujete, že se miminko umí o nakrmení se samo přihlásit?
Nejčastěji se nezralá miminka začínají sama hlásit o jídlo skutečně až kolem 36.-38. gestačního týdne, a někdy i déle. Hodně záleží na tom, jaký příběh má konkrétní miminko za sebou. (týden těhotenství při porodu, porodní váha, zdravotní stav a eventuálně komplikace zdravotního stavu v průběhu času za hospitalizace)
A jak to tedy je s kojením, potažmo krmením předčasně narozených miminek?
Miminka předčasně narozená mají určený, vypočtený objem mléka, na kterém budou dobře prospívat a mají ho rozdělený do optimálního počtu denních dávek. Nejčastěji do 12 anebo 8 dávek. Je u nich opravdu nezbytné, aby dostaly správné množství kalorií a měly tak dostatek energie na to sílit, růst, žít…
Tzv. fortifikování mléka, tedy obohacování mateřského mléka… Proč se to u nezralých miminek dělá, když se na druhou stranu říká, že v mléku je vše, co miminko potřebuje?
Rostoucím nezralým dětem obohacujeme mateřské mléko dalšími bílkovinami, cukry, minerály, vitamíny a stopovými prvky. Tomu se správně říká právě fortifikace.
Není to proto, že by maminka svým mlékem nezajistila miminku správnou výživu. Děláme to proto, že miminko ještě nestráví takové množství mateřského mléka, jaké by právě z výživového hlediska potřebovalo k růstu. Do maličkého žaludku se potřebné množství mléka jednoduše nevejde, mléko se pak přepouští do jícnu a mnohdy ublinkává pusinkou ven. Tak mu zajistíme v malém objemu, hodně kalorií. (úsměv)
A když už jsme v tom: Platí, že vše, co žena sní, se dostane do mateřského mléka a pak k miminku? Platí poučky, že když kojíme, nejíme hrách, zelí, ostré věci, nebo nepijeme bublinkové nápoje?
Toto je informace, kterou maminkám s láskou předávám. (úsměv) Dalo by se to nazvat: Konečně konec omezování! A je to dokonce podpořeno vědecky, z klinických studií, zahraničních i českých. Není o tom sporu…
Takže, to co se dříve maminkám zakazovalo, a já sama to znám, jsem z generace sester, které toto ženám vždy doporučovaly, dnes se oficiálně při kojení smí! Kojící ženy mohou pít kávu i sycené vody, jíst luštěniny, brukvovitou zeleninu, včetně zelí, květáku, kedlubnů. Pochutnat si mohou na čerstvém pečivu. Ze studií jasně vyplývá, že neexistuje cesta, kterou by se do mateřského mléka tato ,,nevhodná strava“ dostala. Samozřejmě eventuální vliv na nadýmání samotné ženy zůstává stejný, ten studie nepopřely. (úsměv)
Nemáme žádný negativní nový poznatek?
Nový poznatek je, že se do mateřského mléka ze stravy ženy dostávají alergeny jako jsou citrusy, ořechy, jahody, ryby. Mohou se občas projevit u miminka kožní reakcí, někdy i reakcí střevní sliznice, zobrazí se ve stolici. Je dobře, že se miminka setkávají s alergeny, ale mělo by to být postupně a pomalu. To znamená, že by žena do stravy měla alergeny zařadit postupně, během zhruba 3 týdnů… Rozhodně není dobré si dát v jeden den k obědu rybu, s jahodovoořechovým dezertem a zapít to pomerančovým džusem. (úsměv)
3. díl seriálu rozhovorů o ne/kojení: Psychika ženy aneb „Buďte na sebe pyšná.“
1. díl seriálu rozhovorů o ne/kojení: Kojení kdysi a nyní aneb „Novorozenec a kojení, jedno jest!“
Napsat komentář