Miluše Plecerová se na plný úvazek věnuje kojení nezralých dětí. Pracuje totiž jako vedoucí týmu laktačních poradkyň v pražské apolinářské porodnici, které jsou zde především pro děti předčasně narozené. Svou práci miluje, je to znát z toho, jak o ní mluví. O maminky pečuje s nasazením a s láskou a dělá vše pro to, aby každá maminka mohla svému předčasně narozenému miminku dopřát své mateřské mléko.
Když mluví Miluše o své práci, září jí oči: „Tento týden jsem začala přikládat s chlapečkem narozeným ve 22. týdnu! Je mu již 8 týdnů, je neuvěřitelně šikovný. Těsně před propuštěním mám holčičku, která na svět přišla ve 23. týdnu a už 3 týdny je plně kojená! Dnes jsem podruhé přikládala měsíční holčičku, která měla velice komplikovaný vstup do života. Vypadalo to dlouho tak špatně, že rozbíhat laktaci bude pro maminku trauma, protože by se mohlo stát, že to bude zbytečné… Dnes jsme si ji fotily u prsu pro jejího taťku a laktace běží úplně spontánně. Kapka za kapkou se uvolňuje, jakmile ji maminka vezme do náruče.“
Miluše přichází s několika radami pro všechny mámy předčasně narozených dětí, které zoufají a pochybují nad budoucností, ve které se jim podaří své miminko kojit:
- Je třeba věřit miminku, ale i sobě. Vaši společnou cestu bude lemovat slovo trpělivost.
- Zkuste vytěsňovat myšlenky s pochybami , jsou to jen myšlenky a ne realita.
- Radujte se z každého dne, který přinesl byť jen minimální posun nebo úspěch.
- Nebuďte smutné, když se úspěch nebude opakovat tak často, jak byste si přály.
- Poslouchejte rady laktačních poradkyň a sestřiček, i když se vám někdy bude zdát, že nemají logiku. Vše si od nich nechte podrobně vysvětlit. Ptejte se. Věřte, že i ony mají stejnou radost z první kapky vašeho kolostra pro miminko. A radují se i z prvního přiložení miminka k vašemu prsu. Stejně jako vy…
- Buďte pyšné na každý mililitr mléka, které vyprodukujete. Nikdo, kdo to nezažil, neví jak těžké je překonávat obavy a stres, o kterých víme, že ovlivňují negativně laktaci. Jak těžké je týdny a měsíce mléko odsávat do lahvičky a čekat na chvíli, kdy poprvé miminko očichá a olízne bradavku. A když ji pak uchopí pusinkou, dojímají se společně všichni na oddělení a vzápětí to ví celé ARO, protože to prostě laktační sestra má potřebu všem sdělit a sdílet svou radost z vašeho miminka….
- Nikdy se neporovnávejte s jinou maminku. Jste jedinečná ve všem, takže i v tom, kdy se vám objeví kolostrum, mléko a v jaké množství.
- Pokud jste dala na všechny rady laktační a snažila se ze všech sil podpořit rozvoj laktace a přesto se to nepodařilo, svět se nezboří! Vy máte svědomí čisté a tak se to nedá nazvat neúspěchem. Příroda si někdy řídí věci po svém…
Přečtěte si rozhovor s Miluší Plecerovou o její práci i o její vlastní zkušenosti předčasného porodu
Napsat komentář