První pomoc psycholožky po předčasném porodu
Mgr. Hana Jahnová
Dětská klinická psycholožka na neonatologickém oddělení
FN Brno
Vážení rodiče,
pomyslně vás zvu do své ordinace, do křesla určeného pro rodiče. Posaďte se prosím. Zavřete oči a naslouchejte mému hlasu. Pokusím se odpovědět na vaše nevyřčené otázky. Zkuste si uvědomit sebe sama, vaše pocity a potřeby. Co vám schází, nebo naopak vás naplňuje? K úspěšnému zvládnutí jakékoliv náročné situace je potřeba uvědomit si sebe sama a svůj vnitřní svět. A přijmout svoji roli v dané situaci. Vše, co cítíte, je naprosto v pořádku, nic není dobře nebo špatně, prostě to je. Tohle „zamyšlení“ je první z mnoha, jak zvládnout jakoukoliv situaci.
Maminko, ve vaší představě se jen krátce vrátíme do vašeho ukončeného příběhu, kdy se těhotenství zkomplikovalo. Byla jste přijata na tzv. cizí půdu a ocitla jste se ve vztahu závislosti k uspokojování většiny vašich potřeb. Tato situace u vás mohla vyvolat pocit odkázanosti až bezmoci spojený s obavami, úzkostí a se strachem o život váš a život vašeho dítěte. Zdravotnický personál, který o vás v tuto danou chvíli pečoval a nyní pečuje o vaše děťátko, si tuto situaci uvědomuje. Ví, že pro oba rodiče je pobyt v porodnici a hospitalizace dítěte událostí výjimečnou, emočně nabitou, často zcela novou a neznámou, spojenou především s velkou psychickou i fyzickou únavou a izolovaností od rodiny.
Z literatury i z klinické zkušenosti víme, že předčasný porod představuje traumatizující situaci, do které vstupují zkušenosti všech zúčastněných, tzn. předčasně narozeného dítěte, rodičů a personálu.
Vaše děťátko se vyrovnává se zkušeností předčasného porodu svými projevy a chováním. U vás, rodičů, předčasný porod může vyvolat akutní stresovou reakci. Tato reakce může být ovlivněna tím, jak bylo dříve pečováno o vaše různá traumata v minulosti. Je tedy vhodné vědět, že situace předčasného porodu může otevřít všechny staré „psychologicky“ neošetřené rány.
Co se v dané situaci osvědčuje, jak je možné ji zvládnout?
Je vhodné si uvědomit, že tuto situaci není možné zvládnout standardně, že zcela přirozeně tato situace vaši psychiku zasáhne.
Z tohoto důvodu není možné, abyste nereagovali, abyste „udrželi emoce na uzdě“. Je běžné, že vás jakékoliv emoce na určitou dobu zcela ovládnou – je potřeba tyto emoce přijmout jako přirozenou součást situace předčasného porodu, připravit se na ně a dovolit si je prožít, je to lidské a přirozené.
Je vhodné vědět, že rodičovské chování souvisí s připraveností rodičů k rodičovství a s jejich psychickým stavem. Po předčasném porodu nemůže být přípravný proces na roli rodičů přirozeně dokončen a váš psychický stav může být různě ovlivněn:
- mohou se objevit pocity viny (nejsem dobrou matkou, dobrým otcem; nemiluji svoje dítě; co tomu řeknou ostatní),
- mohou se objevit úzkostné obavy a projevy traumatizace (např. poruchy spánku, děsivé sny, agrese, únik),
- může se objevit strach z budoucna – o zdraví a život dítěte (strach o přežití, nejistá prognóza a perspektiva).
Všechny tyto aspekty je opět vhodné přirozeně přijmout, ale také si uvědomit, že jakákoliv forma vaší péče z vás dělá rodiče (návštěvy, každodenní péče na oddělení, každodenní kontakt s vaším děťátkem).
Vaše rozvíjející se rodičovství je pozitivně ovlivněno také tím, že dlouhodobě navštěvujete vaše děťátko nebo o něj pečujete v porodnici na neonatologickém oddělení, a tím se snižuje míra obav, úzkostí a strachu o zdraví vašeho dítěte. Získáváte pozitivní zkušenosti (věnujete se svému dítěti, máte z toho radost a zároveň prožíváte stavy únavy či vyčerpání, které k péči o dítě přirozeně patří).
Je vhodné komunikovat, klást otázky, nebát se projevit svoje emoce a potřeby.
Pro zdravotnický personál je přirozené, že se ptáte, o vše se zajímáte a jste v kontaktu aktivní. To je známka přirozeného prožívání dané situace aktivním „zdravějším“ způsobem. Někdy se u vás může projevit nechuť komunikovat. Můžete potom působit dojmem, že vás situace nezajímá, nedáváte najevo emoce. To je známka nepřirozeného prožívání dané situace, řešíte ji „nezdravým“ přístupem. V takové situaci můžete mít pocit nepochopení, pocit nepříjemné interakce s personálem, které mohou prohloubit vaši traumatickou zkušenost. Proto je přínosné být v kontaktu sám se sebou, uvědomit si svoje potřeby a vhodným způsobem si říct o jejich naplnění.
Personál neonatologického oddělení vám, rodičům, velmi rád zprostředkovává podpůrný kontakt např. formou otázky: „Prožíváte těžké chvíle, jste statečná, jak se sama cítíte?“ Ví, že je vhodné mluvit o očekávání, které se nenaplnilo. Ví, že vaše reakce je adekvátní, že prožíváte normální reakci na nenormální situaci předčasného porodu. Snaží se vhodně podporovat kojení, případně respektovat, že maminka kojit nechce. Všemožně se snaží vám zprostředkovat prožitek „jste dobrá máma / dobrý táta“.
Je vhodné vědět, že nejdůležitější je vzájemný vztah mezi dítětem a maminkou/rodiči.
Specifický vztah mezi dítětem a maminkou se utváří již v prenatálním období. Existují studie, které prokazují, že si maminka s dítětem vzájemně vyměňují zprávy zhruba od pátého týdne těhotenství a v průběhu těhotenství se dítě umí učit ze zkušeností. Umí si zapamatovat, co opakovaně prožívá, a učí se navazovat kontakt se svými rodiči, případně sourozenci. To, co se děje s maminkou, děje se i s dítětem. Dítě tak nerozlučně s mámou prožívá radost a lásku, ale i bolest a smutek.
Vztah se neustále tvoří, přeměňuje, doplňuje, vztah je neustále živý. Při předčasném porodu je vztah a kontakt dítěte s maminkou/rodiči přerušen, podle zdravotního stavu dítěte jsou od sebe různě dlouhou dobu odděleni. Je to neočekávaná situace, kterou lze pozitivně uchopit.
Milí rodiče, předčasný porod, který jste se svým děťátkem prožili, je jednou z mnoha životních zkoušek, které vás ve vašem vzájemném vztahu čekají. Zkouškou náročnou, která ve většině případů skončí dobře. Váš vztah se vytvoří, vaše děťátko potřebuje emocionálně dosytit, potřebuje v prvním roce života zažít pocit jistoty a bezpečí. Dovolím si vám doporučit:
- vytvořit si a dodržovat vaše vlastní rituály a dodržovat pravidelný denní režim,
- myslet na verbální a neverbální komunikaci s vaším děťátkem – hodně s ním mluvit, vysvětlovat, vracet se k uplynulým obdobím (k období těhotenství, porodu, i po porodu),
- myslet na nepsané pravidlo: „Každá situace v životě má svůj začátek, průběh a konec!“,
- upřednostňovat fyzický kontakt, protože je nezbytný (chovat, nosit, hladit vaše dítě).
Tím vším se prohlubuje pocit jistoty a bezpečí, jsou uspokojovány potřeby dítěte i rodičů a upevňuje se vzájemný vztah mezi dítětem a rodiči.
Tento text jsem se snažila připravit pro vás, rodiče předčasně narozeného dítěte. Dovolím si text také doporučit k přečtení vaší širší rodině a přátelům. Protože vy jste obecně zprostředkovateli informací o vašem dítěti a určujete si pravidla komunikace se svým okolím. Pokud nechcete komunikovat, postačí napsat krátkou e-mailovou zprávu: „Děkujeme za zájem, situace je pro nás náročná, ozveme se, až budeme mít více sil.“ Většina blízkých situaci pochopí a odpadá nepříjemná situace, jak zahájit komunikaci, až se „někdy“ potkáte.