Mezinárodní den osob se zdravotním postižením

Mezinárodní den osob se zdravotním postižením si připomínáme každoročně 3. prosince již od roku 1981, kdy byl poprvé vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů. Týká se lidí postižených fyzicky, smyslově, duševně či mentálně.

Za posledních dvacet let se však šance předčasně narozených dětí na přežití znásobily. Díky obrovskému pokroku v péči o nedonošené děti v posledních desetiletích se daří zachraňovat čím dál více extrémně nezralých novorozenců. Problémem západní medicíny přestala být úmrtnost nezralých novorozenců, současná neonatologie se zaměřuje zejména na snížení morbidity, cílem je přežití bez závažného postižení a zlepšení kvality života přeživších nezralých novorozenců. Nejvíce komplikací a také nejvyšší riziko vzniku závažného postižení mají novorozenci narození okolo hranice viability (životaschopnosti). V České republice byla tato hranice legislativně ustanovena na 24. týden těhotenství. Z hlediska možnosti dlouhodobě přežít leží tato hranice v současnosti mezi 22.–23. týdnem. A navíc ne vždy se podaří určit přesnou délku těhotenství. Z těchto důvodů se mnohdy poskytuje intenzivní péče i novorozencům narozeným před hranicí viability, ve 22.–23 týdnu (v České republice poskytují péči těmto novorozencům na některých pracovištích, např. v porodnici U Apolináře v Praze). V současné době v ČR přežije bez závažného postižení více než 50 % novorozenců narozených ve 23.–24. týdnu těhotenství.

Nemocnost a úmrtnost předčasně narozených dětí v ČR je nepřímo úměrná týdnu těhotenství, ve kterém se dítě narodí – čím je týden těhotenství v době předčasného porodu vyšší, tím je menší riziko vzniku komplikací. V péči o novorozence dosahují lékaři špičkových výsledků i díky třístupňové organizaci péče zavedené začátkem devadesátých let. Výsledky jsou plně srovnatelné s výsledky států, které se v péči o novorozence řadí mezi světovou špičku (Švédsko, Japonsko, Kanada).

I přes všechnu špičkovou péči se některé děti a jejich rodiny potýkají s následky předčasného porodu a těmto rodinám je třeba poskytnout péči a podporu.

Jaké jsou nejčastější formy trvalého postižení nezralých novorozenců?

• 1. Dětská mozková obrna (DMO), což je porucha vývoje hybnosti. V některých formách bývá doprovázena i poruchami psychického vývoje.
• 2. Poruchy zraku a sluchu
• 3. Záchvatová onemocnění – epileptický syndrom
• 4. Mentální retardace různě těžkého stupně, poruchy učení, soustředění, chování a sociální adaptability

Ve všech zemích se postižení lidé potýkají s nejrůznějšími překážkami a předsudky. Cílem Mezinárodního dne zdravotně postižených je zařadit handicapované lidi do společnosti, do běžného života, poskytnout jim podporu, možnost vzdělání i pracovního uplatnění.