Přijetí předčasně narozeného miminka na jednotku intenzivní péče
Mgr. Michaela Karbanová
Staniční sestra novorozenecké JIP
Nemocnice Kolín
Jana Pecková
Dětská sestra pro intenzivní péči, laktační poradkyně
Nemocnice Kolín
Po porodu je předčasně narozené miminko přijato na novorozeneckou jednotku intenzivní a resuscitační péče (JIRP), kde jsou hospitalizovány předčasně narozené děti nebo nemocní novorozenci vyžadující intenzivní lékařskou péči.
Přáním personálu oddělení je udržení kontaktu maminky s děťátkem v co největším rozsahu a jsme povinni pro to zajistit ty správné podmínky. Pro správnou spolupráci mezi personálem a rodiči je důležité, aby se rodiče důkladně seznámili s následujícími informacemi, které se týkají:
- dodržování hygienicko-epidemiologického režimu oddělení,
- minimálního rušení klidu hospitalizovaných dětí,
- respektování chodu oddělení.
Stanovené postupy jsou nastaveny tak, aby zajišťovaly hospitalizovaným dětem bezpečí, klid a další podmínky nutné pro léčbu na náležité odborné úrovni.
Co se bude dít?
Při vstupu na oddělení, většinou v tzv. hygienickém filtru (někdy ve vstupní místnosti pro rodiče), vás vždy požádáme o pečlivé umytí a desinfekci rukou po sundání všech šperků, jako jsou hodinky, prstýnky, náramky atd. Na některých odděleních je nutné použít empír či plášť. V případě nepříznivého počasí může být nutné navléct si i návleky na obuv. Na JIP mají volný přístup rodiče dítěte a na některých jednotkách je možná návštěva prarodičů či sourozenců. Krátká návštěva těchto povolených osob je většinou možná v doprovodu rodiče v počtu maximálně dvou osob současně. Dezinfekci rukou je nutné opakovat před každou manipulací s děťátkem. Miminko má sníženou schopnost obrany proti infekcím, je zranitelné, proto jsou bezpečnostní a hygienické podmínky péče velmi přísné.
Předčasně narozený novorozenec prožívá zbytek původně plánovaného čtyřicetitýdenního těhotenství v inkubátoru. Přesná doba strávená v inkubátoru je však u každého novorozence velmi individuální. Je třeba sledovat a případně zajistit dýchání, krmení, dozrávání jednotlivých orgánů a funkcí a ochranu proti infekci. Miminko potřebuje i vjemy, které v děloze stimulovaly vývoj mozku i svalů.
Na odděleních pracujeme s konceptem bazální stimulace a vývojové péče. Snažíme se tak u miminek podpořit vnímání vlastního těla a identity, navázání komunikace se svým okolím, zvládnutí orientace v prostoru a zlepšení funkcí organismu v oblasti psychomotorického vývoje.
Každé nedonošené miminko je polohováno v pelíšku, kde můžeme dosáhnout požadované léčebné polohy i polohy jako v matčině lůně. Chobotničky, které miminka dostávají, svými chapadly napodobují pupeční šňůru, kterou plody v matčině bříšku rády chytají. Pocit bezpečí významně přispívá ke snížení negativního vnímání intenzivní péče a zvyšuje celkový komfort dítěte. Těsné zavinutí v pleně poskytuje nezralému miminku oporu, těsnost, teplo, tlumení nekoordinovaných pohybů a záškubů. Snažíme se zajistit jemnou, co nejméně vyrušující manipulaci s předměty v okolí dítěte. Izolaci od okolí a zatemnění podpoříme zakrytím inkubátoru dekou.
Pro zdravý vývoj novorozence a rozvoj vztahu matky a dítěte je nezbytný jejich časný a trvalý vzájemný kontakt. Jakmile stav dítěte, matky a provoz oddělení dovolí, snažíme se maminky a tatínky maximálně zapojovat do ošetřování děťátka. Dle klinického stavu děti kojí nebo krmí jinou náhradní metodou a celkově se učí o ně pečovat. Ideální je skloubení veškerých ošetřujících aktivit do jednoho časového období. Proto je vhodné návštěvy plánovat na dobu krmení, kdy je miminko nejvíce aktivní. Neváhejte se domluvit se sestřičkou na časovém harmonogramu návštěv.
Každou maminku naučíme, jak své dítě chovat v náručí, nosit, zvedat či pokládat na podložku, přebalovat, převlékat i ukládat ke spánku a očekáváme, že maminky budou naše pokyny respektovat. Špatným či nevhodným držením novorozence se vpisují určité asymetrie a chybné pohybové návyky.
Nečekané doteky mohou u miminka vyvolávat pocit nejistoty, mohou je lekat i některé projevy, které přicházejí nečekaně. Proto používáme techniku cíleného iniciálního doteku, kterým děťátko informujeme o počátku a ukončení naší přítomnosti a činnosti s jeho tělíčkem. Je vhodné ho podpořit i slovně. Rozlišujeme dotek rodičů od doteku personálu.
Velmi využívaným prvkem bazální stimulace u předčasně narozených novorozenců je klokánkování. Jedná se o techniku kůže na kůži, která přibližuje maminky k jejich nedonošeným miminkům. Kůže je hranice, která dělí novorozence od okolí. Hmat je pro ně důležitým smyslem komunikace, dochází k přenosu prvních informací z okolí. Miminko je oblečeno pouze do čepičky a plenkových kalhotek a položeno na holý hrudník. I při klokánkování je možné monitorování dítěte, klokánkovat lze i stabilizované miminko s dechovou podporou (s obličejovou maskou či na ventilátoru). Děťátko vnímá maminčin hlas, tlukot srdce, maminčino tělo ho hřeje. Předat jemný dotek a pohlazení může i tatínek, stejně tak může i klokánkovat. V náručí rodičů si děťátko získává zpět potřebný pocit ohraničení a jistoty. Pro nezralé i nemocné dítě je to vývojová nutnost.
Klokánkování také intenzivněji stimuluje tvorbu mléka. Nedonošené miminko zatím nemá dostatečně zralé vzorce pohybů pusinkou tak, aby mohlo sát z prsu. Přesto ho budeme k prsům přikládat. Z počátku je může jen olizovat, později bude zkoušet chvilku sát, než začne polykat větší množství mléka. Přikládání nezralého dítěte k prsu je významným stimulujícím faktorem pro tvorbu mateřského mléka, dozrávání funkcí potřebných pro kojení a má také imunologický význam, děťátko informuje maminku o svém bakteriálním osídlení a maminka pak produkuje protilátky přímo na míru miminka. Při nutnosti stimulace sacího a polykacího reflexu pomocí orofaciální stimulace jsou rodiče zaučeni rehabilitační sestrou.
Kojení je jediný přirozený způsob výživy pro děťátko. Je nezbytné pro jeho zdravý růst a vývoj. Kojení zlepšuje zdraví mamince i miminku. Kojení je samozřejmě možné, i když je děťátko nemocné nebo nedonošené. Pro personál novorozeneckého oddělení je výživa miminek vlastním mateřským mlékem vždy prioritou.
Budoucí maminky by měly vědět, že i několik kapek mleziva – prvního mléka – má pro jejich miminko velký význam. Již zde začíná konkrétní pomoc maminky nezralému děťátku.
Výživu mateřským mlékem se snažíme zahájit co nejčasněji. Před nástupem vlastní laktace a při nedostatku vlastního mateřského mléka je nezralým dětem podáváno „cizí“ (dárcovské) mateřské mléko z certifikovaných bank mateřského mléka. Je prokázán jeho medicínský přínos pro všechny novorozence, a proto je výživou druhé volby. Pokud není z nějakého důvodu možné krmení vlastním, dárcovským ani speciálním mlékem určeným pro nezralé děti, je výživa podávána prostřednictvím infuzních roztoků.
V průběhu hospitalizace doplňujeme i neurologické, ortopedické a oční vyšetření, vyšetření sluchu, screening vrozených srdečních vad, dále ultrazvukové vyšetření ledvin, případně další vyšetření dle zdravotního stavu děťátka. Všem novorozencům narozeným v ČR se provádí screening vrozených metabolických vad. Jedná se o odběr suché krevní kapky z patičky.
Rodiče jsou vždy pravidelně informováni o stavu miminka ošetřujícím lékařem.