Co je bronchopulmonální dysplazie (BPD)? Bronchopulmonální dysplazie (BPD) nebo chronické plicní onemocnění (CLD) je termín, který se používá pro přetrvávající plicní příznaky, jež se velmi často vyvíjí u velmi předčasně narozených dětí (narozených před 32. týdnem těhotenství), které bývají léčeny kyslíkem a mechanickou ventilací.
Předčasný porod může u miminka zpomalit vývoj plic. Miminko není schopno samo dýchat. Kyslík a ventilace jsou nezbytnou léčbou, ale samy o sobě mohou způsobit zranění křehkých vzduchových vaků (alveol), kterými se kyslík dostává do těla a jsou jimi odstraňovány odpadní plyny (oxid uhličitý). BPD se může zhoršovat v příadě infekce. Příznaky BPD jsou: rychlé dýchání (tachypnoe), rychlá srdeční frekvence (tachykardie), zvýšená respirační síla a snížená hladina kyslíku.
BPD se obvykle vyskytuje u nejvíce nezralých dětí, u kterých není neobvyklé. V rámci této skupiny jsou hlavními rizikovými faktory potřeba pomoci s dýcháním a přítomnost infekce v době dechové podpory.
Jak je bronchopulmonální dysplazie diagnostikována? Neexistují žádné konkrétní testy pro formální diagnózu. BPD obvykle, ale ne vždy, následuje po počátečním období onemocnění dýchacích cest. Přesným lékařským termínem je syndrom respirační tísně (nebo také RDS). Stav, kdy miminko i po jednom měsíci stále potřebuje další kyslík nebo podporu dýchání, lékaři nazývají BPD. Pokud předčasně narozené děti potřebují podporu dýchání v ekvivalentním gestačním věku 36 týdnů, považují se za osoby s mírným BPD nebo závažným BPD – a to v případě, že potřebují více než 30% kyslíku nebo přímo respirační podporu.
Jak se léčí? U většiny dětí s BPD postačí jednoduché sledování hladiny kyslíku a hladiny krevního plynu.