Ve Švédsku již funguje inovativní systém péče o nedonošená miminka NIDCAP
Ve švédském Stockholmu, v univerzitní nemocnici Karolinska, se rodiče předčasně narozených dětí maximálně zapojují do péče o svá malá miminka. V této nemocnici je již zcela zaveden systém pěče NIDCAP –(zkratka z anglického Newborn Individualized Developmental Care and Assessment Program), tedy systém zcela individuální péče o novorozené děti. NIDCAP prosazuje maximální kontakt rodičů a dítěte. V nemocnici Karolinska se Rodiče stávají „privilegovaným partnerem péče“. Rutina starosti o dětátko v inkubátoru se postupně, za dozoru a pomoci zdravotnického personálu, přenáší na matku, která se učí se o své děťátko zcela samostatně postarat. Matka miminko obléká, koupe, krmí ho sondou. V noci spí na lůžku, které je v těsné blízkosti inkubátoru – a to již na oddělení JIRP. Jakmile to stav děťátka dovoluje, je ubytováno i s rodičem na pokoji, kde mají oba – jak děti, tak rodiče – vše, co k životu potřebují. Tento prostor rodiči umožňuje si dokonce uvařit jídlo, či vyprat prádlo. Jde o jakýsi malý apartmán.
Roku 2009 proběhla v nemocnici Karolinska rekonstrukce neonatologického oddělení. Rekonstrukce bya konzultována s rodiči „předčasňátek“. Vznikly tak zcela unikátní prostory. Každý výklenek s inkubátorem je prodloužen o prostor pro rodiče, ke kterému náleží i vlastním sociální zařízení. Rodič je tak s dítětem ve vlastním, útulném prostoru, jakémsi obýváku – přesto sledován odborným personálem, připraveným kdykoliv pomoci. Obvyklé zvuky přístrojů, tak důvěrně známé všem, kteří trávili dny se svým „kulíškem“ na neonatologii, jsou zcela nahrazeny pouze světelnými signály, které personál pozoruje na svém pracovišti, mimo rodinný prostor. Tento nový přístup k péči o nedonošené děti vychází z předpokladu, že nestačí pouze lékařská technika a odbornost personálu, ale je třeba myslet i na „citové potřeby“ předčasně narozených miminek. Dítě prostřednictvím kontaktu s rodiči získává potřebné zevní impulsy, které by jinak přijímalo od matky v děloze. Profesor Bjorn Westrup ze Stockholmu je jedním z prvních, kteří tento přístup k péči o nedonošená miminka praktikuje v Evropě. Westrup během sedmi let porovnával 183 rodin, využívajících „rodinný pokoj“ na neonatologii se 182 rodinami, o jejichž nedonošené děti bylo pečováno v prostředí konvenčního neonatologického oddělení. Děti z první skupiny byly z nemocnice propuštěny v průměru o 5 dní dříve. Ve skupině dětí narozených velmi předčasně (mezi 25. a 29. týdnem těhotenství) je tento rozdíl ještě markantnější – děti, o které bylo pečováno metodou NIDCAP, byly propuštěny dokonce o 10 dní dříve! Miminka, o které je pečováno v „rodiném prostředí“ mají méně respiračních problémů a infekcí. Jejich matky jsou pak daleko méně stresované, což se projevuje například i lepšími výsledky v kojení. Matky nepřicházejí o mléko, děti jsou kojeny.
Systém NIDCAP se zavádí i v dalších státech Evropy.... Je evidentní, že toto je cesta v péči o předčasně narozené děti. V České republice je toto zatím hudba budoucnosti, nicméně existuje již například projekt „Malé mimi“, který si klade za cíl vybudovat „rodičovské jednotky“ na neonatologickém oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně. Doufejme, že jednoho dne bude ve všech zařízeních, která pečují o předčasně narozená miminka standardem právě tento způsob péče... Bylo by to krásné – moci být se svým „kulíškem“ stále, a to již od prvních chvil jeho života..... Co říkáte?